- Inzerce -

Jonas Kocher: Solo

Švýcarský akordeonista Jonas Kocher spolupracuje jako experimentující improvizátor s řadou nejuznávanějších osobností v této oblasti (Michel Doneda, Jacques Demierre, Thomas Lehn a další) a jako skladatel dospěl k osobitému propojení zvukových instalací, koncertního provedení a hudebního divadla (studoval také i u Georgese Aperghise). V rámci své sólové produkce vedle živého vystupování vydal před dvěma lety první studiové album Materials (Creative Sources) a až nyní skrze netlabel Insubordinations vypustil do světa poprvé koncertní nahrávku.

Album nazvané jednoduše Solo obsahuje jediný kus, který i těm zkušenějším posluchačům dozajista posune představy o výrazových možnostech tohoto nástroje. Kocher zde na půdorysu pětatřiceti minut s úžasnou citlivostí pracuje s rozličnými ruchovými prvky a s tóny především v extrémních polohách i barvách a člení je pečlivě volenými dávkami dramatického ticha. Soustředěnost protagonisty na každý zvukový detail je snadno nakažlivá i na posluchače, který se pak už jen může nechat okouzlovat proměnlivými šumy pouze „naprázdno“ dýchajícího akordeonu, sofistikovanými ruchy tvořenými na povrchu nástroje i s pomocí různých objektů, a osobitými tónovými kombinacemi bližšími možná spíše estetice analogové elektronické hudby. Především bohatá škála různě vrnících a bručících pedálových tónů snadno uvízne v paměti. Zvláštní zážitek přináší také sledování časového členění. Rychlejší kombinace kontrastních poloh přicházejí stejně překvapivě jako začátky a konce delších táhlých úseků. Katarzí půlhodinové meditace je potom závěrečná plocha hédonicky vrstvící různé možnosti basového rejstříku. Tento vysoce estetický zážitek si může dopřát každý, kdo si album stáhne zdarma zde.

K náhledu na některé Kocherovy hráčské techniky i k jeho další umělecké produkci mohou posloužit i následující videa:


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.