- Inzerce -

Kajkut: II

Kajkut: II

GOD Records (www.godrec.com)

 

Černá v černé, tak je výtvarně pojato album Kajkuta s označením II. Příznačně, poněvadž hudebně jde v podstatě o totéž. Slobodan Kajkut (nyní zjednodušeně pouze Kajkut) je rodák z Banja Luky, usídlený v rakouském Grazu a udomácněný na rakouském GODu (viz GOD 1 – The Compromise Is Not Possible, GOD 2 – Krst, GOD 3 – Glue Sniffer, GOD 4 – Krst Remixes, o což se postarali KK Null, Lustmord a další, GOD 5 – Weasel Walter plays Slobodan Kajkut Life After Death I, GOD 13 – Heifetz plays Kajkut City of Bore, ta II má číslo 20). Oproti Krstu, který byl pojat v jednom celku o čtyřech částech, je II rozděleno do osmi samostatných žalmujících úderek, oscilujících mezi fascinujícím vyzpěvováním s metalovou podezdívkou, drónovou chandrovostí, „vysvěcovanou“ hromobleskností, hloubkovou náletností, gotizujícím (ob)žalo(b)pěním, spřažením minimalomaximalismu, běsnícími bicími s elektronickým virválem nebo byzantinizujícím propojením dark ambientu s industriálním vřavnem. Ano, nekompromisnost je to pravé označení činnosti vokalisty, elektronika a bubeníka Kajkuta, jehož hymnické šamanství na plné pecky, spojené s řežavě protáhlovanou trudnomyslností a humpoláckým záhubničením včetně vsugerovávané chandrovosti mi říká: z temnoty přicházíš, do temnot odcházíš na tomto pokraji světa, odbíjejí ti poslední hodiny před soudem s rozsudkem na co – na dosmrtí? A připadáš si občas jako před hlukovou popravčí četou.

Jemným štychem nás sice zachytí pop balkánština (nemýlím se, když jsem zaslechl jakoby drobítkem Bijelo dugme?), zasmýčí tu hardrocková vřídelnost, jenže pak to přebije vbíjení rakevních hřebů, zatíží mračné opakování simplifikovaných textů, totožně rytmované ligotání a hlas bazírující na několika žalných tónech. Zahuhlaná lyričnost se povzdešně vznáší nad burácením mlátičky, vše tu vybuchuje, vyťukává, vyvrčuje, vystýskává, vypěňuje, takže si Kajkuta dovedu představit, jak umocňuje záhul na drogové párty. Pro depresivnost jeho projevu však bych ho příliš nedoporučoval eventuálním adeptům sebevraždy. Je toho miserere opravdu už moc? Nu, málo ho není, ale kdo to vydrží… Kdo snese takovou fičivostní činu, z níž se rojí shluk výhrůžných smrákavých strašidel… Asi takových posluchačů nebude málo, proč by jinak měl na svém kontě tolik desek (plus spolupráci s dalšími soubory a muzikanty a vystoupení na Wave Gothic Treffen v Lipsku)?  

Ukázka z alba zde: https://soundcloud.com/godrec/upcoming-god-20-kajkyt-ii#new-timed-comment-at-234994


Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.