- Inzerce -

Kate Tempest: Brand New Ancients; Kate Tempest: Everybody Down

Kate Tempest: Brand New Ancients

Gearbox Records (https://www.gearboxrecords.com)

Kate Tempest: Everybody Down

Big Dada (https://www.bigdada.com)

 

Dobrým příkladem toho, že poezie se dá prezentovat i v současných hudebních perspektivách, nám dokazuje dvacetidevítiletá angličanka Kate Tempest, která svou zrzavou kadeří a barvou hlasu může leckomu připomínat novodobou reinkarnaci Janis Joplin. Její snahu už loni dokázali ocenit i kritici tím, že dostala prestižní literární cenu Ted Hughes Awards za své audiovizuální dílo Brand New Ancient, jehož záznam vyšel letos v podobě dvojvinylu na značce Gearbox.

Kate vzešla z hip-hopového prostředí jižního Londýna, což nikterak nezakrývá, ba naopak. Jejím výrazovým prostředkem je rap v té nejryzejší podobě, zřídka kombinovaný se zpěvem. Nicméně fundamentální zbraní křehké Kate je vypjatý recitativ plný emocí, který buduje na silném příběhu glosující rozličná sociální a existenciální témata v kontrapunktu k antickým mýtům starověkých Bohů, jejichž příběhy jsou v našem podvědomí stále ukryty, ať už věříme na kolektivní paměť či nikoliv. Jako background má za zády zkušený ansábl v čele s Neilem Catchpolem, který složil velmi podmanivý background a dokáže její verše vhodně zvukově podmalovat, nikoliv překrýt. Jak to funguje naživo si vyzkoušeli loni třeba i v londýnském Royal Opera House.




Aby toho nebylo málo, tak letos na labelu Big Dada (odnože Ninja Tune) vyšlo i její další, tentokrát „písničkové“ album s nekompromisním názvem Everybody Down, ve spolupráci s producentem Danem Carym, které je pro změnu nominované na letošní Mercury Prize. Uvidíme, zda se na Kate štěstí usměje i tentokrát. Everybody Down se sice nese víc v duchu současné taneční elektroniky, nicméně album i zde dokáže překračovat zaběhlé zvyklosti daného žánru jako v The Heist nebo The Happy End. Sympatické charisma a upřímnost výpovědi řadí zrzatou Kate Tempest pak vedle takových pěveckých veličin, jako jsou Neneh Chery nebo Jean Greye, které dokázaly, že i hip-hopová scéna nemusí být zdaleka jen mužskou doménou a že rap ve spojení s poezií lze posunout zase o kus dál a může to být přínosné pro obě strany. Doba se změnila – epické mýty však žijí dál.


laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí