28.června zemřel v Chicagu ve věku 90 let skladatel, pedagog a multiinstrumentalista Kelan Phil Cohran, spoluzakladatel Asociace pro podporu tvůrčích hudebníků (AACM). V roce 1965 se zrodila platforma, jež zásadním způsobem proměnila nejen jazzovou tvář Ameriky.
Phil Cohran se narodil 8. května 1927 v mississippském Oxfordu, vyrůstal ale v hudebně bohatém St. Louis. Koncem 40. let zde hrál třeba s Clarkem Terrym, po vojně pak s Johnnym Griffinem. V letech 1959-61 byl členem průkopnického Sun Ra Arkestra jako trumpetista a kornetista. Ovšem více ho lákalo využití v jazzu neobvyklých nástrojů, takže se stal výtečným hráčem na citeru, harfu, housle, lesní roh a nejrůznější africké perkuse. Vynalezl nástroj, který nazval frankiphone, což byla rozšířená verze kalimby. V raných šedesátých letech působil v experimentálním souboru Muhala Richarda Abramse. 8. května 1965, tedy na Cohranovy narozeniny, se členové ansámblu sešli v jeho bytě na Východní 75. ulici a Cohran s Abramsem vyhlásil vznik AACM, platformy pro prezentaci své vlastní tvorby. Založil také Afro-Arts Theater, který byl v šedesátých letech epicentrem experimentálního umění na americkém Jihu. Vytvořil též zásadní soubor té doby (ovšem naplno doceněný až mnohem později), který nazval Artistic Heritage Ensemble. Ten ovlivnil tvář i soulové a funkové hudby. Byl v mých počátcích hlavním mentorem, vyjádřil se Roscoe Mitchell, zakladatel Art Ensemble Of Chicago, první z kapel AACM, jež získala mezinárodní uznání.
Pozoruhodný je též fakt, že Cohranových osm synů tvoří devítičlenný Hypnotic Brass Ensemble. Ten je již ale doma v New Yorku a jeho umění nepohrdla třeba i taková hvězda, jakou byl Prince.
Uvědomění si významu pro vývoj současné progresivní hudby napomohlo znovuvydání alba Artistic Heritage Ensemble On the Beach v roce 2001. CD (a nedávno vyšlo opět jako LP) obsahuje kompilaci raného materiálu Cohranova patnáctičlenného souboru, tedy z pozdních 60. let. Jde o vizionářskou hudbu, v níž se organicky, přirozeně, skrze srdce pojí africké rytmy, funk a volná jazzová improvizace. Neexistuje tolik hudebních záznamů, kde se tak přesvědčivě prolíná minulost s budoucností.