- Inzerce -

Kokoliova štěpná Vy-já-dření

Udělal jsem si radost a koupil si knihu – vyšla snad někdy před Vánoci u Trigonu, jmenuje se Vy-já-dření, autorem je malíř, básník, někdejší zpěvák a frontman legendárních brnměnských Éček Vladimír Kokolia. Už předchozím svazkem –  „sebranými blogozápisky“ Jení – mi učaroval coby myslitel, do kterého je radno nakukovat pro potěšení i ve chvíli, kdy se už už  schyluje k ukvapeným závěrům nebo pohodlnostem klišátek. Jen mít tu knihu vždycky po ruce, že… Občas je daleko, i když jen zdánlivě:

Každý ze 778 „tvítů“ (snad jsou opravdu z Twitteru, fakt nevím, já tam nejsem a nepolezu) nové knihy má nanejvýš 140 znaků a ono to bohatě stačí a svazek má netradiční podobu skladného „nudlošpalíku“. Čtenářům i nám, tvůrcům HIS Voice, doporučuji následující „zprávy“:

„Kdybych si u hudby dokázal uvědomovat všechny ty proměňující se vzájemné poměry částí, byl by zvuk tím posledním, co bych na ní potřeboval.“

„Při poslechu hudby vidím mraky obrazů, ale nikdy na nich není notová osnova, ani hudební nástroj, ani tam nefidlá nějaký muzikant ve fraku.“

A tuhletu tesat – nebo třeba obtáhnout písmena špendlíkem do monitoru: „Avantgardizmus je jediným oficiálním proudem v umění už sto let, a stejně se pořád tváří ublíženě.“

Ještě jednou: „Avantgardizmus je jediným oficiálním proudem v umění už sto let, a stejně se pořád tváří ublíženě.“

 

 


Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.