Před dvěma lety jsem tady recenzoval jedno z pěti alb, jež věnovala Eve Egoyan klavírnímu dílu předčasně zesnulé kanadské skladatelky Ann Southam (zde). Šlo o světové premiéry. Klavíristka nyní sáhla po dosud nezveřejněných klavírních dílech jiné, o generaci mladší a žijící kanadské umělkyně – Lindy Catlin Smith. Album dostalo název Thought and Desire, a to podle jedné z kompozic, inspirované Shakespearovým Sonetem 45.
Linda Catlin Smith (1957) vyrůstala v New Yorku, od roku 1981 žije v Torontu. Byla žačkou např. Rudolfa Komorouse a Mortona Feldmana. V roce 2005 získala její skladba Garland (pro barokní flétnu, cembalo a smyčcový kvartet) prestižní kanadskou cenu Jules Léger Prize. Vyučuje také skladbu na Wilfrid Laurier University. Eve Egoyan je mimochodem sestrou známého filmového režiséra Atoma Egoyana; stejně jako on je arménského původu. Dosud natočila deset sólových alb, jež získaly řadu ocenění. Je výjimečně zralou koncertní klavíristkou, její hra se vyznačuje intuitivní muzikálností, smyslem pro detail, virtuozitou a až extrémní citlivostí.
CD Thought and Desire oslavuje poezii klavírního zvuku, hudební duši nástroje a vpravdě kongeniální symbiózu tvůrkyně a interpretky. Skladby jsou značně intimní, vnořené do nejhlubších ženských citů, zároveň ale rezonují i čistou radostí ze samotné hudby. Nejčastěji jsou kompozice Smithové řazeny do minimalismu, ale to je dost nepřesné; autorka nelpí na repeticích ani na jakémkoliv rytmickém vzorci, pracuje více s jednotlivým tónem, úhozem, rezonancí. Více než polovinu stopáže alba zaplňují Nocturnes and Chorales (31:16) z roku 2013. Devět kratších skladeb (od dvou do šesti minut) musí posluchač vyslechnout bezpodmínečně jako celek, jinak bude mít pocit, že tohle by přece dokázal zabrnkat on sám, a lépe! Jenže pokud se vnoří do hudebního toku a nechá se jím cele pohltit, zjistí, že je zde každý tón doslova vykouzlen, že se vznáší, převaluje a kypí a mezi jednotlivými úhozy panuje obrovské napětí. Dokonce i ticho, jež často zazní (ne, to není protimluv!), je hutné či tetelivé. Tóny se střídavě shlukují, pak zase oddělují, proměňuje se dynamika, struktura, barvy, nálada. Postupem času čím dál markantněji prosvítá melodický motiv, tu hřmotný, onde něžný, nesmírně křehký. V sedmém partu vás pohltí bublavá síla, poté zurčení a nakonec lyrické vzkypění, v osmé části se přes vás převalí s proměnlivou frekvencí i naléhavostí ostinátní shluky, po gradaci pak ve finální části zazní jímavá melodie, i když poněkud nervně hraná, kypí totiž pokorou i strachem, hloubavostí i zážehy vášně. A celé vás to nakonec zneklidní pocitem jakési nedokončeností, tudíž neuchopitelnosti. A záleží je na vás, zda v tom naleznete zmar nebo naději…
Titulní skladba Thought and Desire (2007) je devítiminutovým lyrickým amalgámem, univerzální milostnou řečí; dokonce zde Egoyan zpívá, zprvu nesměle, zajíkavě, posléze s okouzlením, snad i vzrušeně, což umocňuje jinak spíše tušená slova Shakespearova Sonetu 45:
Druhé dva, očistný oheň a lehký vzduch,
jsou stále u tebe, kdekoli zůstávám;
první je touha má a druhý je můj duch –
a oba kmitají vždy znovu sem a tam…
(překlad: Jan Vladislav)
Závěrečná dvacetiminutová kompozice The Underfolding (2001) představuje klavírní monolit, zpočátku jen v mlhavých obrysech, téměř neviditelný; postupně materie houstne, zabarvuje se sytějšími a křiklavějšími barvami, struktura zpevňuje. Obě ženy, autorka a interpretka, se tak vyhnuly prvoplánové a tolik zprofanované meditaci či jinému druhu rozjímání, která bývají beztak všechno možné, jen ne duchovní. Tady jde o neklid ženské duše i těla; nejdříve chvění, pak prozření, vzdor, snad i poznání. Nesmírně niterná hudba…
Ukázky například zde.
Linda Catlin Smith & Eve Egoyan: Thought and Desire
World Edition (https://www.world-edition.com/)