Vytváření prostoru pro novou hudbu
Ma, japonský koncept mezery či intervalu, pracuje s absencí, čímž zdůrazňuje přítomnost běžně přehlíženého. MA se neomezuje pouze na fyzický prostor, ale proniká do různých aspektů japonské kultury a estetiky, včetně architektury, umění, hudby a mezilidských vztahů. Experimentální hudba prostor potřebuje, a Ma Records se jí ho pokouší zajistit.
Vydavatelství Ma Records vzniklo na konci roku 2020 vydáním dvojalba Anchors a Hearts Pavla Zlámala a jeho kvartetu PQ. U jeho počátku stál akordeonista a hudební publicista Vojtěch Drnek společně se saxofonistou a dramaturgem Michalem Wróblewskim. Jejich cílem bylo založit label, který by se mohl podílet na vydávání jazzové, experimentální a improvizační hudby. Desky vydané Ma Records jsou primárně šířeny v digitální podobě na platformě Bandcamp, v některých případech však vychází i fyzický nosič. Ma Records je nezávislé a nevýdělečné vydavatelství. Veškerý zisk z prodaných alb, merche či lístků jde přímo hudebníkům. Ti však jsou sami zodpovědní za výrobu a Ma Records jim pak slouží jako zastřešovací platforma. Vydavatelství tak sype z rukávu jedno album za druhým. Od svého vzniku vydalo již jedenatřicet alb a na dalších pracuje. S Ma Records spolupracují převážně čeští muzikanti z Prahy a Brna, kromě zmíněného Pavla Zlámala třeba Ian Mikyska nebo Petr Vrba. Mezi alby pod tímto labelem ale nalezneme například nahrávky francouzské kapely Jeux nebo německého dua Sunswept Sunday. Mezi posledními tituly vydanými do vydání tohoto textu je digitální EP 11mg jazzového tria Pudlax, Paragliding tria Jonas Gerigk, Marco Fiorini, Michal Wróblewski, varhanní experiment clouds and pulses Štefana Szabó nebo záznam vystoupení Barbory Polyxeny Nowak, Lucie Páchové a Renaty Rakové.
Necelé dva roky od vzniku Ma Records přišel čas vykročit z nahrávacího studia a rozšířit tento projekt o pořadatelské aktivity. Časté spolupráce mezi různými evropskými improvizačními spolky inspirovaly Michala Wróblewského a Vojtěcha Drnka k založení českého Ma Kolektivu. V létě 2022, na tradičním evropském setkání improvizačních kolektivů Share Impro, pak Michal Wróblewski poprvé reprezentoval Ma Kolektiv, k němuž se přidali další muzikanti a organizátoři: Klára Pudláková, Petr Vrba a Martin Debřička.
Ma Fest
Nyní je Ma Kolektiv důležitou součástí pražské improvizační scény. V prosinci 2022 uspořádal první Ma Fest v Divadle Archa, na kterém vystupovaly české jazzové kapely Uthando, JWQ a německé improvizační duo Sunswept Sunday. Letošní ročník festivalu se konal na jaře v Kasárnách Karlín a byl rozdělen na tři večerní bloky, 8. března, 7. března a 11. dubna. Každý z nich byl dramaturgicky pestrý a poskytoval posluchačům různé zvukové směry, kterými se v rámci jazzové hudby vydat. Multiinstrumentalista Ian Mikyska a bubeník Jakub Švejnar vystoupili první večer festivalu se zcela improvizovaným setem. Jejich hudební styl se zakládá na dynamickém groovu, který kombinuje prvky hip-hopu, rocku, jazzu i minimalismu. Bicí a viola da gamba byly v Kasárnách Karlín obohaceny o noiseovou elektroniku a závoj dvou zobcových fléten.
Duo následovala kapela TokDat, jež je autorským projektem kytaristy a skladatele Tomáše Miky. Název TokDat již trochu naznačuje pojetí hudby této kapely. Inspirují se elektronickou hudbou, jejími strukturami, rytmikou a plochami. Je však hraná tradiční sestavou jazzového kvarteta – klavírem, bicími, kontrabasem a elektrickou kytarou. Napodobováním elektronické hudby velmi složitou hrou na akustické nástroje posluchače mate, podobně jako např. György Ligeti se svou skladbou Atmosphères. V Mikově tvorbě je cítit velká preciznost a virtuozita, ale také určitá recese a nadhled nad celým uměleckým aktem.
V roce 2017 se ke kytaristovi Vladimíru Miklášovi, bubeníkovi Dušanovi Černákovi, a jejich improvizačnímu Duu Pilot, přidal basista Miloš Klápště. Vzniklo elektroakustické „dark fusionové“ trio Tryptych. Jejich hudba smrdí jazzem, rockem a funkem. Zvukové mlhy analogových syntezátorů, virtuozita všech členů tria a pestrá rytmika se na Ma Festu postaraly o skvěle zahuštěnou afterparty. Trio zde předvedlo převážně skladby z alba Trypotheque, které vydalo v červnu roku 2021 Ma Records.
Druhý večer festivalu uvedl tehdy nově vzniklé kvarteto Maomah pod vedením kontrabasistky Kláry Pudlákové. Její tvorba rozvíjí soudobou vážnou kompozici o rytmickou svobodu převzatou z jazzu a velký prostor pro improvizaci. Každý člen kvartetu, houslistky Jana Havláková, Anna Romanovská, houslista Milan Jakeš a Klára Pudláková, má velmi specifický způsob hry a zvuk svého nástroje. Dohromady tvoří unikátní struktury a barvy od minimalismu po maximalismus. Trio Henya, vycházející z kořenů východního folklóru a tradičního jazzu, se postupem času transformovalo z nevinné studentské kapely na avantgardní performativní událost. Bubeník Petr Balhar očividně důkladně nastudoval výstupy Hana Beninka a jeho způsoby hraní jsou jím značně ovlivněny. Klavírista Miloš Kunc zkoumá různé hudební zdroje, včetně manického střídání hudebních nástrojů, klavírních preparací nebo experimentování s rádiovými šumy. Tyto dva zvukové materiály jsou sešity kontrabasistou Luanem Gonçalvem. Dále se zde objevila kapela Rusty Cowboys, která vytváří hudbu spojující prvky jazzu, americany a české country tradice. Připomíná tak rezavý louh pozdního Billa Frisella v cibulákovém hrnečku. Kompozice houslisty a violisty Aloise Zatloukala prokládá Jan Bára kytarovými sóly za doprovodu rozsypaných groovů Filipa Tománka a Michala Lužného. Závěrečný koncertní večer pak otevřelo duo vokalistky Annabelle Plum a akordeonistky Žanety Vítové. Annabelle Plum využívá své signifikantní techniky založené na velké škále ústních projevů. Mlaskání, bublání, výkřiky i recitace básní v němčině se snoubí s rytmickým a zvukově poutavým akordeonem Vítové. Jejich hudba dokáže vyvolat až fyzicky znepokojivé reakce, čímž může být ještě atraktivnější. Talaqpo je pětičlenná kapela pod vedením Lucie Páchové. Pracuje s rytmem a melodií jazyků z různých zemí, které zpěvačka navštívila a poznávala. Na Ma Festu v dubnu byly skladby zpívány jazykem ugandského kmene Acholi, který dává hudbě spoustu oranžové barvy a ostrých hran. Groovem prošpikovaná hudba kapely Endemit uzavřela festival špinavými kytarovými výkřiky, melodickou basovou linkou a post-punkovým zpěvem Víta Beneše. Při tomto koncertu působilo až nepatřičně sezení na židlích u stolků se svíčkou a nápojích na nožičce.
Punctum – Krásovka
Ma Kolektiv též často spolupracuje se spolkem Punctum, který sídlí v Krásově ulici na Žižkově. Zde Punctum pořádá časté koncerty volné improvizace, jazzu, noisu a další experimentální hudby. V únoru 2024 zde proběhly dva večery pořádané Ma Kolektivem, jejichž cílem bylo propojit českou a německou improvizační scénu. Během prvního večera vystoupil 3 Orangen Kollektiv spolu s českými improvizátory Janem Bárou, Jakubem Švejnarem, Martinem Debřičkou a Luanem Gonçalvem. Druhým večerem provázel německý Kartmann Kollektiv s Klárou Pudlákovou, Janem Pudlákem a Anežkou Novákovou. V pátek 26. dubna v Punctu proběhl další koncert Ma Kolektivu, tentokrát ve spolupráci s maďarským kolektivem JazzaJ, jemuž předcházel workshop volné improvizace. Na květen pak kolektiv Punctum a MA chystal koncerty francouzských uskupení, opět ve spolupráci s českými hudebníky. Vystoupila zde francouzská kapela pod vedením Miloše Kunce Jeux a free jazzové uskupení Tikkun. Punctum je důležitým místem konání, na němž pražská experimentální scéna téměř sídlí. Do trojice, přispívající do této scény, patří také nově vzniklý projekt Petra Balhara, Pramu.
Pramu.cz
Pramu je kalendárium pražských eventů experimentální a improvizační scény, inspirované stránkou Echtzeitmusik.de, která propaguje události berlínské Echtzeitmusik scény, tedy koncerty experimentální, nové, improvizované a jazzové hudby, která se chce odlišit od starších generací free jazzu a dalších směrů. Webová stránka pramu.cz je spravována Petrem Balharem, lidé do ní však mohou přispívat pomocí formuláře, a tím napomáhat propagaci událostí experimentálního umění. Stejně jako Ma Kolektiv, i Pramu má za cíl šířit povědomí o pražské (české) improvizační scéně.
Wakushoppu
V roce 2010 se zrodila koncertní série Wakkushoppu, pořádaná Tomášem Procházkou a Petrem Ferencem. Tento projekt se posléze přesunul do Puncta (2017) a v roce 2022 jej pod záštitou Ma Kolektivu převzal Kryštof Pátra a Martin Debřička. Nyní se Wakushoppu koná pravidelně každé první úterý v měsíci. Konceptem Wakushoppu jsou dvě cca půlhodinová vystoupení volné improvizace završená společným setem. Téměř vždy se jedná o kombinaci české a zahraniční scény. Vizí Wakushoppu series je propojení více uměleckých sfér než té hudební. Pořadatelé nyní plánují zapojit výtvarné, divadelní a další umělce a jejich umělecké výstupy závěrem propojit s hudební stránkou.
Hybrid session
Mezi činností Ma Kolektivu patří také pravidelná setkání Hybrid Session, která volně navázala na sérii improvizačních koncertů Sólové středy ve Skautském institutu (2018). Jedná se o žánrově neohraničený jam session, který se koná každý třetí čtvrtek v měsíci v Kampusu Hybernská. Večer vždy uvede dvojice hudebníků z různých hudebních scén, která spolu v takové sestavě nikdy předtím nehrála. Dvojici vybírají pořadatelé této akce, Michal Wróblewski a George Cremaschi, kteří tento projekt spustili v roce 2019, tedy ještě před vznikem Ma Records. Takový koncept je dle mého názoru velmi důležitý pro vývoj samotného muzikanta i celé komunity. V Brněnském klubu Ponava vede večery stejného principu saxofonista Radim Hanousek pod názvem Free Forms.
Scéna experimentální a improvizované hudby v Praze není příliš velká či nápadná. Komunita je zcela klíčová pro udržení takové hudby při životě. Bez ní by všechna ta práce a muzika skončila zapomenutá ve sklepě vedle starého kočárku a prázdné pneumatiky. Každý člen komunity přináší svůj vlastní pohled a zkušenosti, čímž tvoří živoucí a různorodou scénu, nikoli jen anonymní prostor. Přijde mi až utopické, jak všichni tito lidé žijí jen pro trochu bzz, skříp, cvak!
Text vznikl jako studentská práce ve spolupráci s Ústavem hudební vědy FF UK.