Machinefabriek: Stillness Soundtracks
Glacial Movements (glacialmovements.com)
Machinefabriek je nizozemský hudebník Rutger Zuydervelt (1978), sídlící v Rotterdamu. Pod tímto pojmenováním začal vystupovat v roce 2004 včetně několika kompaktů, vydaných vlastním nákladem, jeho věhlas zahájilo o dva roky později CD Marijn a pak už můžeme až podnes sledovat lavinu projektů nejrůznějšího ražení, ovšem její hraniční pásma se pohybují mezi noiseovým ambientem, minimalistním drónováním, nahrávkami okolního světa a elektroakustickým experimentováním. Jednou ze slojí jeho tvorby je hudba k filmům Makina Tadashiho, Mika Hoolbooma, Johna Pricea, Paula Clipsona, Chrise Teerinka nebo Edwarda Burtynského. K této plejádě se přiřazují i Stillness Soundtracks, kinezáznamy Esther Kokmeijer, natočené v Arktidě a Antarktidě v roce 2013. Tedy námětový okruh a jeho realizace jako stvořený pro chladivé hudební podzemí Glacial Movements. Zuydervelt se zpovídá, že při zhlédnutí fotografií a při sledování filmů pocítil okamžitou inspiraci, jak se má hudebně vyrovnat se ztvárněním dojmů z gigantických ledovců a široširé sněžné krajiny. Víc: pochopil, že právě hudba musí převzít vypravěčskou roli, která dotvoří obraz, že může napomoci doprožít vizuální vjemy. Což se mu daří jak v pěti částech páteřních Stillness, vážících se k označeným oblastem, tak ve dvou doprovodných rozbuzovánkách, nazvaných Chinstrap.
Od počátku se ocitáme v polární záři hudby, která se rozprostírá, vše prozvučuje, zahutňuje, zproudňuje, obepíná, protýká, brunátní, zvelebňuje, detonuje, zacinkává, postřechýlňuje i zaříkává. Vnímáme ledovostní pomrazkování, potichlostně neměnlivou setrvalost i výhrůžnost nezvratnosti proměny, převalivé zaříkávání, neklid v poklidnosti, vzrušivé monotónování, výděšné tichotání, odtikávání v protýkání s šumností, horoucnějící zafičování, sondážové průzkumničení i dozvučování do dálavnosti. Kry tónů zviřují odtajemňované vyzvučování s prasklinami stěží slyšitelnými, zaskočivá, byť nepospěšná zátočnost je prostřídávána zašvitořováním, šplounáním, průsakováním, odkapáváním, to vše bílá v bílé a k závěru se stupňujícím se melodickým zavroucněním, až objímavostním, a s časosběrnou usínavostí, neboť ledový kruh se uzavírá.
Rutger Zuydervelt měl pravdu, když tvrdil, že filmu uzme pro sebe (nebo přidá pro nás) vypravěčskou úlohu. To vypravěčství přetrvává a dotvrzuje se i na albu, kde obrazy nevidíme, ale tušíme je před sebou, kdy se hudba osamostatnila a vytváří před vnitřním zrakem posluchače útesovost ledovců, odtávání ker, převalování vln, zvesmírnění dálav. Je to přírůstek ledovostního programu Glacial Movements, který určitě vzbudí pozornost nejenom ve slunné Itálii.