- Inzerce -

Magadan: Perm 36

Magadan je od prvních záchvěvů zvuku působivá, celistvá a atmosférická powerelectronics, jež o sobě kromě vlastních kruhů zatím příliš vědět nedala. Letos však navazuje na předchozí kazetu „Sojuz“ očividně důkladnějším, a nejspíš i velkoryseji šířeným dílem „Perm 36“, jež vydal na vinylech Sky Burial prod. Duo z Prahy se tentokrát tematicky nezabývá ničím menším, než gulagy a jejich souvislostmi.

Pojetí powerelectronics od Pražanů poměrně důsledně ctí klasické postupy tohoto specifického žánru, zároveň však upouští od výraznějšího extrémismu a radikality, jež byly spojeny se začátky této odnože industriálu (I když na druhou stranu, co extrémnějšího se dá po takových Genocide Organ, Slave State, Rasthof Dachau či Xenophobic Ejaculation vytvořit?). Namísto ambivalentní hry se symboly na hraně tak Magadan přináší poměrně čitelný příběh v rámci pojednávání o totalitních režimech a ideologiích. Jako inspiraci vyčteme především Souostroví Gulag a vedle něj i muzeum jediného dodnes zachovaného gulagu Perm 36 (jež bylo, pokud mě informace neklamou, příkazem ruských vládnoucích kruhů přinuceno ukončit činnost a provozovatelé byli dokonce obviněni z fašismu). Text závěrečné skladby „Manifest“ pak pochází přímo od brazilských metalistů Sepultura.

Dílo se rozjíždí skladbou „Abomination“ na vlně vrstevnaté atmo dronáže s navazujícími elektro smyčkami, jakmile se ozvou samply a recitace, už jsme takříkajíc plně ponořeni v žánrových vodách, z nichž již nevyplaveme. Ovšem vzhledem k tomu, jak málo je čistá powerelectronics v České republice zastoupena (harsh noisová variace tohoto žánru je tu naopak celkem častá), tak to těžko může být na škodu. Magadan každopádně zvládá svůj žánr s naprostým přehledem, navrstvené podkresy a plochy mají řádnou hustotu i tíhu, navíc proslovy silného ženského vokálu, třebaže většinou kvákavě zkresleného, nebývají v rámci stylu příliš časté.

Výše uvedené kraluje či je spíše řízeno pevnou rukou generalissima i v druhé „Sailing Though Troubled Times“, v níž to navíc i notně šumí a při poslechu zblízka i zlověstně bublá. Deska houstne a nabírá na síle. Sterilnější elektro dron zahajuje třetí a titulní „Perm-36“ se samply v ruštině (nabízí se konstatování „konečně“), skladba vyznívá temně díky husté atmosféře, jež jí dodávají brusné podkresy a gradující beaty.  Z Permu uniknete utnutím konce skladby, když první strana dojede, vysvobození to bude ale jen krátké.

Druhá strana desky drží nastavenou linii, i když tedy přijde mi, že se v této části nahromadily prvky jak vystřižené z muničních arzenálů klasik žánru, například první „Project Mayhem“ se samply jak z televize a elektronickou stěnou valící se v souladu s výkřiky mi evokovala výše uvedené Genocide Organ. Následnou „Norillag“ otevírá opět sampl v ruštině za burzumáckého ambientu (nemůžu si pomoci) v pozadí, k němuž se záhy přidá lehké drhnutí s nejprve téměř neznatelným, ale postupem času čím dál tlačivějším pomalým beatem. Drhnoucí a šumící industriální podkres v nesmírné intenzitě nakonec skladbu ovládne, přičemž mi přijde, že ji v závěru Magadan ještě zesílili do brutální řezavé plochy za syčení přehřátých pístů.

Závěr v podobě „Manifestu“ za výrazné recitace, výkřiků a vytažených beatů ovšem působí poněkud nepatřičně oproti jinak do sebe zcela zapadajícím kompozicím a byl by asi jedinou věcí, co se dle mého na desce příliš nepovedlo, navíc když konec skladby Magadan usekli podobně jako na A straně. Minimálně na vlně atmosféry mi navíc „Manifest“ přišel jako poněkud vytržený z příběhu, ovšem pracovat se Sepulturou v rámci powerelectronics po dvacátém sjezdu KSSS očividně není nic snadného. 

Třebaže se celkově z desky sune těžký a intenzivní proud, je pro mé uši velice příjemná a poměrně lehce poslouchatelná. Občas zazlobí spodní frekvence, ale pískavé disharmonické industriální výšky jako u Genocide Organ, The Grey Wolves či Brigher Death Now, abych se tedy ještě jednou odrazil od klasiky, u Magadan prakticky nenajdeme. Celková atmosféra a zvuková celistvost pak jde na úkor nějakého silnějšího motivu či dokonce vrcholu, ale nic podobného bych u takovéto desky vlastně ani nepožadoval. Kvalitou se Perm 36 může rovnat soudobým mladším evropským vrcholům žánru jako In Slaughter Natives  či Institution D.O.L., dojem navíc posiluje i velkorysý booklet s grafikou od nedávno zesnulého umělce Hannibala Tipeta, jemuž je ostatně dílo věnováno.

 

Magadan: Perm 36

Sky Burial (https://skyburialproductions.blogspot.cz/2017/08/sky020magadan-perm-36.html)

 


Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.