Dvě nová alba čelních představitelů německé volné improvizace.
Bubeník Martin Blume a saxofonista Frank Paul Schubert – se v různých konstelacích představili i pražském publiku. Blume před pár lety na festivalu Alternativa v triu, kde mu byli kolegy klavírista Steve Beresford a saxofonista Luc Houtkamp, a Schubert zcela čerstvě na Free Jazz Festivalu letos 25. září v nakonec improvizované sestavě, kde mu byli partnery bubeník Klaus Kugel a kontrabasista Meinrad Kneer.
Letos vyšly také dva počiny, na nichž se prezentují společně opět v triovém formátu. CD Spindrift přináší záznam z koncertu ve věhlasném klubu LOFT Cologne z 12. dubna 2019 a třetím do kolegia je jim zde kontrabasista Dieter Manderscheid. Ve dvou cca půlhodinových setech tu předvádějí dokonalé porozumění dané dlouhodobým společným hraním a jejich instantní kompozice jsou plné zvratů mezi energií nabitými pasážemi, rozjímavostí i dramatickým napětím. Vše je plné hudebních ornamentů, zvláště Blume tu dokazuje svou hráčskou invenci až po okraj a jeho polyrytmy i cinkání vytvářejí skutečně imaginativní obrazce. Schubert je nosným sólistou, jehož hra často štěbetá, zurčí, bručí či povykuje jakoby nad ostatní produkcí, Manderscheid je zase jakýmsi tmelícím prvkem, aniž by pouze tvrdil muziku, ale svými brnky a tahy předvádí také celou plejádu poloh. Nikde nic nepůsobí násilně či vyumělkovaně, vše plyne s jakousi samozřejmostí a přináší posluchači rozkoš z neustálé kontinuální rozmanitosti. Doporučuji si poslechnout na sluchátka a pekelně se soustředit, neboť jedině tak si vychutnáte každý záchvěv a strukturu sól i celkové sounáležitosti.
Dalším titulem je CD Forge, které bylo nahráno jen o pár dní později – 28. dubna 2019, tentokrát na Ruhr Jazz Festivalu v Kunstmuseu v Bochumi. Tady je Blumemu a Schubertovi parťákem veterán evropské freejazzové scény, pianista Alexander von Schlippenbach. Zejména ten dodává nahrávce do jisté míry “archaičtější” rozměr, což jí ovšem neubírá na živelnosti a svěžesti. Ba právě naopak. Schlippenbach pracuje s poučeností legendami žánru jako byl jeho oblíbenec Thelonious Monk, jejich odkaz však naplňuje přesahy do nové doby. Opět tu najdeme dva sety – první je jakousi více než třičtvrtěhodinovou vzletnou free symfonií s nádhernými výkruty a druhý úderným nabušeným gradujícím přídavkem v délce necelých sedmi minut. Ohledně Franka Paula a Martina lze jejich výkon hodnotit do značné míry podobně jako u předchozího alba, přece jen se však jejich hra modifikuje právě díky přítomnosti piana, jež leckdy nenásilně přebírá vedoucí či nosnou roli. Schubert je tu možná také poněkud tradičnější a lyričtější a Blumeho ornamenty nejsou tak okázalé, i když si zachovávají strukturální komplikovanost. Prostě opět pochoutka pro ty, kteří to taky mají rádi free.
Frank Paul Schubert / Dieter Manderscheid / Martin Blume: Spindrift
Leo Records (www.leorecords.com)
Schubert / Schlippenbach / Blume: Forge
Relative Pitch Records (www.relativepitchrecords.com)