- Inzerce -

Matěj Schneider: Slovo a zvuk

Na konci roku 2009 se z podsvětí internetového, i mimo internet fungujícího undergroundu, vynořila deska, která nejprve prošla hledáčkem veřejnosti takřka bez povšimnutí. Během pár měsíců na sebe však dokázala strhnout pozornost lidí svou neuhlazeností a originalitou. Landform od volného uskupení Fujako, která jako si jako jedna z mála nahrávek na světě skutečně zaslouží označení „abstraktní hip-hop“, se však nesnesla jako blesk z čistého nebe. Přesto tak ale zní.

Label WordSound na povrchu tohoto světa působí úspěšně již řadu let. Vyhýbaje se větší pozornosti se daří tomuto nakladatelství vydávat originální desky na pomezí žánrů už od roku 1994. Vedoucí osobností tohoto labelu je Američan Skiz Fernando, jehož producentská přezdívka zní Spectre, tedy „přízrak“. Naprosto v souznění s touto přezdívkou vede Fernando svůj label. Daří se mu vyhledávat talenty mísící v sobě mnoho přístupů v hudbě, na jejichž deskách se občas zjeví jako host. Styl pojící všechny interprety vydává pod hlavičkou WordSound a šel by definovat slovy, jimiž bývá často popisován dnes už naprosto zavedený styl post-rock: užívání rockových nástrojů a instrumentace „nerockovým“ způsobem. Jenže u vydavatelství WordSound nejde o rock, ale o mladší styl, u něhož je exploatace tradičních postupů zatím celkem neobvyklá – hip hop.

Postava, která spojuje label WordSound, s jeho odkazem k hip hopu je především producent/rapper Sensational. Ten jako mladík jezdil po koncertech s dnes již poměrně legendárním uskupením ranného hip hopu Jungle Brohters. Po jejich koncertech dostával prostor pro svoje vystoupení, které se už v době, kdy byl Sensational teprve ve své pubertě, vykazovaly odvahou k experimentům. Traduje se, že mladý Sensational mnohdy rapoval přes skladby Karlheinze Stockhausena, což by i dnes sklidilo potlesk mezi mnohými „hudebními intelektuály“. Tento mladík brzy své mentory přerostl a pustil se na vlastní dráhu. Nedlouho potom si ho všiml právě Skiz Fernando a díky němu mohlo v roce 1997 vyjít Sensationalovo debutní album Loaded With Power.

V dnešní době, kdy je takzvaný lo-fi přístup k vlastní hudební tvorbě už velmi etablovaný (a mnozí by se možná nebáli říct, že je vyčerpaný), už nepůsobí album Loaded With Power jako takové zjevení. V roce 1997 však bylo velmi překvapivým, a to obzvláště na poli žánru působícím tak okázale jako je hip hop. Avšak vzhledem k tomu, že od tohoto roku se hip hop posunul do tak nadlidských sfér popkultury, do jakých se podařilo dostat jenom málo hudebních stylů, může Sensationalovo první album znít jako o to větší zjevení. Nahrávka skládající se z podomácku vyráběných minimalistických beatů s rapem, který Sensational nahrával na levná sluchátka se zabudovaným mikrofonem, je bezpochyby milníkem. Od doby vydání tohoto alba chrlil tento raper skrze label WordSound mnohá alba. Celá jeho diskografie i přes to, že Sensational postupně opouštěl svůj ložnicový lo-fi styl, působí svou upřímností mezi současným hip hopem až mimozemsky.

Diskografie WordSoundu se postupně rozšiřovala velmi nezvyklým způsobem vzhledem ke stylu, kterému se věnuje. Dnes čítá spousty hudebníků ze všech možných koutů světa, což je u hip hopu, který si vždy chránil svoje lokální teritoria působnosti, celkem rarita. Nejzářnější ukázkou tohoto faktu je právě v roce 2009 vydaná nahrávka projektu Fujako Landform. Společný projekt francouzského producenta Ripit a portugalského HHY Scumclash završuje jednu z nejambicióznějších nahrávek abstraktního hip hopu za posledních pár let. Přes jejich neurotické beaty, které svojí neurčitostí odkazují až k musique concrète, na desce rapuje silná sestava hostů z celého světa včetně samotného Sensationala. Nenásilně kosmopolitní nahrávka, na které se rapuje mimo jiné i v arabštině, působí mezi mnohdy megalomanskými alby dnešního hip hopu lahodně svěžím dojmem.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.