- Inzerce -

Milan Guštar: Stylophone

V roce 1967 založili Brian Jarvis, jeho bratr Ted a Burt Coleman v Anglii firmu Dübreq, která působila v oblasti reklamní hudby a filmu a zabývala se nahráváním, dabingem i výrobou studiového zařízení. Při opravě dětského elektronického piana Brian Jarvis vymyslel konstrukci nového, velice jednoduchého dětského elektronického nástroje, který nazval Stylophone.

Hned v roce 1967 vyrobila firma Dübreq první Stylophony a najala australského hudebníka, malíře a tvůrce dětských televizních pořadů Rolfa Harrise na jejich propagaci.

Stylophone je monofonní. Zdrojem zvuku je jednoduchý oscilátor budící malý levný reproduktor. Pro ovládání výšky tónů slouží tyčka s kovovým hrotem (stylus), spojená kabelem s oscilátorem. Při hře se hrot dotýká kovových plošek, uspořádaných do podoby miniaturní klaviatury a spojených s řadou odporů. Dotekem se uzavírá elektrický obvod oscilátoru a vybraný odpor určuje frekvenci kmitů. Stylophone má kromě vypínače pouze spínač vibráta. Není možné ani regulovat hlasitost. Původní cena byla necelých 9 £.

Již v roce 1969 použil Stylophone ve své skladbě Space Oddity David Bowie.

Pro velký zájem o Stylophone rozšířila firma Dübreq výrobu a přemístila se do Cricklewoodu na severu Londýna. Během šesti let bylo vyrobeno přes milión nástrojů ve třech verzích – Bass, Standard a Treble.

V roce 1974 se začal vyrábět model Stylophone 350S. Tento větší nástroj má znějící rozsah přes šest oktáv a byl doplněn o množství ovládacích prvků, jako je volba zvukové barvy, regulace hlasitosti, ladění, doba doznívání, vibráto a další. Byla přidána druhá ovládací hůlka pro řízení harmonického doprovodu a dalších funkcí. Pomocí fotocitlivého panelu nebo pedálu lze ovládat hlasitost, vibráto nebo filtr.

Výroba Stylophonu skončila v roce 1975. Po čase se Stylophone znovu objevil na trhu pod názvem Pocket Stylophone. V prodeji je rovněž upravený model 3-in-1, vzhledově shodný s původním nástrojem, doplněný o dvojitý přepínač umožňující volbu zvukové polohy. Upravený Stylophone tak pokrývá rozsah všech tří původních verzí nástroje. Stále lze zakoupit i model 350S. Stavebnici obdobného nástroje prodává pod názvem Hobbyton firma Dr. Böhm.

Stylophone zní ve skladbě Pocket Calculator skupiny Kraftwerk z alba Computer World z roku 1981.

Zde je její živá italská verze.

John Linnell z amerického dua They Might Be Giants hraje na Stylophone v písni Particle Man, která vyšla v roce 1990 na albu Flood.

Jako sólový nástroj používala model 350S v letech 1992 – 1994 britská kapela Pulp.

V roce 1999 se Stylophone objevil v singlu Style britského dua Orbital. Klip od Luka Loseyho se odkazuje na Fraze Kafku a prý i Jana Švankmajera.

Upravená verze Stylophonu, u níž lze pomocí hůlky spouštět samply si našla místo i v hip-hopu.





Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!