- Inzerce -

Milton Babbitt: skladatel jako vědec

V sobotu 29. ledna zemřel ve věku 94 let americký skladatel Milton Babbitt. Tato zpráva českými médii neproběhla, narozdíl například od Henryka Góreckého nebyl Babbitt zrovna skladatel pro masy. Naopak. V každé knize o dějinách hudby 20. století mu sice je věnováno důstojné místo a  uctivé zmínky, zároveň ho ale je možné dát jako typického zástupce hudby, která vzniká v laboratoři. Babbitt sám s tím zřejmě problémy neměl, naopak svou vizi současného skladatele jako špičkového vědce, jenž nemusí usilovat o to, aby mu běžní lidé rozuměli, zformuloval již v  padesátých letech v textu Who Cares If You Listen. Skladatele v něm staví na roveň špičkovým teoretickým fyzikům (sám původně studoval matematiku) a tvrdí, že je třeba požadovat také po  publiku soudobé hudby vyšší míru vzdělanosti a specializovanosti. Izolace, v níž se soudobá hudba po druhé světové válce ocitla, není podle něj ničím nenormálním, je třeba ji akceptovat a využít.

Dovoluji si tedy navrhnout, aby skladatel prokázal sobě i své hudbě okamžitou a konečnou službu tím, že se zcela, rozhodně a dobrovolně stáhne z veřejného světa do oblasti soukromého provádění a  elektronických médií, která reálně umožňují eliminaci veřejných a  společenských aspektů hudební kompozice. Tím, že tak učiní, (…) získá svobodu k soukromému rozvíjení profesionální kariéry, která je v  protikladu k neprofesionálním kompromisům a exhibicionismu.“

Babbittův text odráží intelektuální atmosféru evropské poválečné hudby, která navazovala na meziválečný serialismus Arnolda Schönberga nebo Antona Weberna a budoucnost viděla v racionálním strukturování hudebních prvků. Milton Babbit byl jedním z hlavních průkopníků těchto myšlenek ve Spojených státech a byl vzorem dlouhým zástupům skladatelů usídlených na tamních univerzitách. Experimentoval také s využitím elektroniky, nejslavnější je asi jeho skladba Philomel pro hlas a syntezátor. Navzdory svým radikálním názorům z 50. let se nikdy z veřejného hudebního života nestáhl a některá jeho díla jsou přístupná i bez vysokoškolského diplomu.

Důkazem může být, že jeho skladbu Semi-Simple Variations převzala a  přepracovala i skupina The Bad Plus (recenzi na jejich aktuální CD najdete v HV 1/2011).

Originál

The Bad Plus


faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL a díky covidovému lockdownu si osvojil nové způsoby tvorby.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!

Zkouška sirén: Amelia

Laurie Anderson v kokpitu s brněnskou filharmonií.