- Inzerce -

Mooncup Accident: Drill Is Gone

Mooncup Accident pro svůj třetí titul, třetí kazetu, zatím nejpodrobněji specifikovali a zveřejnili svůj žánr či koncept, konkrétně jako menstruační blues vrácené zpět do rukou otroků. V praxi jde samozřejmě o poctivou porci noise, ale s nekompromisní poetikou i světonázorem navíc jako se zábavným i poučným interpretačním návodem.

Chuchvalci analogových ruchů se prodírají zkreslené a deformované vokály obou aktérů smíšeného dua a nějakého elektrifikovaného obskurního strunného nástroje – může jít o kytaru ale i o něco samodělného, blues prý přeci začíná už od jediné rozladěné struny. Výsledné vyznění je poměrně postkatastrofické, ale sémantického dění je tu ovšem také požehnaně. Základní mantra úvodní titulní skladby – bluesová parafráze Drill is gone – je toho typu, že může oslovit za jistých podmínek každého, zde se však na formální úrovni testují hranice jeho samotné sdělnosti. Tak to jde přes různé bizarní modelové situace, až se před námi v závěru alba pokusí tantricky meditující Kristina Láníková a hysterický kytarista K!amm porovnat svůj entuziasmus v závěrečné litanii No Rythm No Pain.

V celku jde myslím o zatím nejkoherentnější a zároveň nejzábavnější album této formace. Dobrodružně neperiodická struktura všech skladeb funguje jako asociační stroboskop. Psychedelických zážitků tu pro nás a naše domácí magnetofony namíchali Mooncup Accident opravdu dost. Za emblematický si ale každý posluchač může prohlásit až některý z těch svých. Ale jako na ochutnávku si například můžeme všimnout toho tak zvláštně zmutovaného ženského vokálu na konci Become a Trailer Trash, že si lze snadno představit, že ho vyluzuje spíše malinko líně porozevírající se vagína, z níž vykukuje jakoby s nedbalou elegancí přežvýkáván koneček zastřižené stopky menstruačního kalíšku.

 

Mooncup Accident: Drill Is Gone

KLaNGundKRaCH (https://klangundkrach.net)


laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí