- Inzerce -

Mooncup Accident: Holy Crap & Stuff

Mooncup Accident: Holy Crap & Stuff

KLaNGundKRaCH (https://klangundkrach.net)

 

Holy Crap & Stuff je druhá nahrávka pražského dua Mooncup Accident. Po loňské purpurové kazetě Litany of Hole oděné do úhledného kožíšku je i druhý kousek patřičně výtvarně vyveden. Každá kazeta (C-30) je unikátní, plastová přepravka obsahuje rozličné předměty denní i noční potřeby. Například k mé kazetě jsou přibalené cvočky, vkusná kraječka a praktická drátěnka na nádobí, která navíc pásku odstíní před silným magnetickým polem z okolí.

Strana A začíná prazvláštními  elektronickými pazvuky, které jsou postupně zavaleny afektovaným vokálem, agresivním znásilněním  kytarové hry a dalšími vrstvami žravého noiseového běsnění. Agonický zvuk se neustále přesouvá z jedné strany na druhou, hází sebou, škubá a přechází od vyloženě zuřivých momentů ke smířlivě odevzdanějším lamentacím.

Nahrávka Holy Crap & Stuff je zpočátku méně agresivní než kazeta předchozí, a déle trvá než se duo patřičně rozhlučí. Svůj potenciál však postupně využívá na plné obrátky a nový materiál je o chlup pestřejší. V porovnání se svůdně monotónním kontrastem černé a purpurové na kazetě Litany of Hole, který pěkně spojil vizuální stránku věci se zvukovou, hraje Holy Crap & Stuff všemi barvami, jakkoli o temnotu samozřejmě není nouze. Ta ale rozhodně není jedinou polohou dua, a objevují se i vyloženě radostné chvíle, kdy výtrysk zvuků zahřeje jako náhlý sluneční svit v chladném ročním období.

Rozmanité  vokály mají vždy daleko od toho, čemu se běžně říká zpěv. Spíše se dotýkají zaříkávání, amplifikované dýchání navodí domnělé atmosféry dávných šamanských rituálů transformovaných do dnešní doby. Po několikátém poslechu se postupně rozkrývají navrstvené sedimentace a z celkového lomozu vyvstávají dříve ukryté frekvence, které jsou tu a tam překvapivě libozvučné. Vokální terorismus kontrastuje s kovově hřejivými zvuky zkreslené kytary, jinde tento kontrast mizí a hranice  mezi syntetickým a živoucím se zcela stírají. Konec strany B končí v uchu lahodících zpětných vazbách a ve všudypřítomném chaosu se z nánosů řezavých šumů a kničení rodí nevídané a neslýchané monstrum.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.