- Inzerce -

Motor!k aneb Nomen omen

Na třetím albu přinášejí belgičtí Motor!k svůj zatím zvukově nejvyzrálejší příspěvek k současné neo-krautrockové vlně.

Je až fascinující, jak rozsáhlá celosvětová hudební scéna se přibližně v poslední dekádě a půl rozrostla na základě obdivu k tvorbě německých psychedelicky rockových či elektronických kapel ze 70. a 80. let století minulého (Can, Neu!, Kraftwerk, atd.). Belgické instrumentální trio Motor!k se již podle svého názvu hlásí k opravdové esenci žánru označovaného jako krautrock. Pracuje s odpichovými vpravdě motorickými rytmy (bicí Dries D’Hollander), nad nimiž tandem kytaristů vybavených též syntezátory a další elektronikou drtí všemožně efektované a šťavnatě zkreslené riffy i plochy při minimálních harmonických změnách. Hutné a vytříbeně jednoduché basové linky vycházejí též ze syntezátoru analogového charakteru.

Hlavním autorem je zde Joeri Dobbeleir (známý též z pozoruhodné formace The Whereabouts Of J. Albert) a trio dotváří generačně starší Dirk Ivens (od 80. let s pauzou až po současnost spjatý též s kapelou The Klinik). Motor!k jsou na své desce označené pouze číslem 3 chvílemi kosmicky romantičtí, například v kompozici Reflections, mnohem častěji však surově kytaroví, ale po elektronické stránce mají zase zálibu i v rozličných zábavných poťouchlostech typově od decentně pulzujícího techna až po legračně aranžované robotické smyčky například ve skladbě Zug. Bicí se až na jednu výjimku vkládají do procesu vždy napřed velmi zvolna, všechny skladby se ale nejpozději ve druhé polovině dočkají pořádného beatového řádění, ve čtyřech ze šesti (o délkách cca od pěti minut po osm a půl) i v řádně svižných tempech. Ocenit je potřeba v rámci žánru také poměrně čistý a moderně srozumitelný zvuk celé nahrávky, a citlivě promyšlené hudební formy vyváženě dávkující groovy a psychedelii, pod kreativní kontrolou mají hráči i doznívající konce nahrávek, nehrozí tak dojem zbytečné rozplizlosti, jak se občas v krautrocku může přihodit.

Vřele doporučuji k poslechu, ale pozornost si zaslouží i zajímavý stylový záběr berlínského labelu Out of Line přinášející ve své dramaturgii podobně svěže i překvapivě uchopené nahrávky i v různých tvrdších rockových či metalových směrech.

Motor!k: 3
Out of Line (https://www.outofline.de)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.