- Inzerce -

MUSIC UNLIMITED XXVI

9.–11. listopadu, Alter Schl8hof, Wels, Rakousko

Vloni touhle dobou zažil hornorakouský Wels jeden z nejúspěšnějších ročníků festivalu Music Unlimited. Ročník, na kterém slavil své sedmdesátiny Peter Brötzmann, byl vyprodán několik měsíců předem a ano, ročník to byl hodně powerfreejazzový. Zažít deset koncertů této žijící legendy bylo pro některé návštěvníky až moc. Letos bude program opět o něco pestřejší, neb kuratelu převzal šéf festivalu Wolfgang Wasserbauer a jeho tým, tak jako vždy ob jeden rok, přesto však je program plný jmen, která z podia starých jatek dobře známe. Naštěstí ale nebudou chybět jména, která nejen ve Welsu, ale vůbec v Evropě není snadné zahlédnout (např. Tetsuya Umeda).

Mezi oblíbené hudebníky welského organizačního týmu patří bubeník Ches Smith, který z USA přicestuje spolu s Marcem Ribbotem a Shahzadem Ismailym v triu Ceramic Dog, jejichž koncert bude nedělní festivalovou tečkou. Týž den však Ches Smith bude k vidění ještě jednou, a to sice spolu s bubenickou legendou Hanem Benninkem, jejichž set jako hosté doplní kontrabasista Clayton Thomas (k vidění o dva týdny později na pražské Alternativě v projektu Thymolphtalein) a trumpetista Peter Evans. Ani tito dva hráči nevystoupí pouze jednou – Evans si opět (jako před třemi lety, kdy jejich vystoupení patřilo mezi vrcholy festivalu) zahraje s cellistkou Okkyung Lee, tentokrát ale navíc v triu s Evanem Parkerem (recenze jejich loňské desky The Bleeding edge viz https://touchingextremes.wordpress.com/2012/04/17/parker-lee-evans-the-bleeding-edge/).


 

 

Osobně se velmi těším na trio hráčů, bez kterých by tři scény improvizované, abstraktní či tzv. jiné hudby vypadaly rozhodně jinak: tu rakouskou reprezentuje Burkhard Stangl , britskou John Butcher a australskou Tony Buck.

 

 

Na co jsem ještě obzvlášť zvědavý, je trio Atmosphérique, v němž hraje u nás relativně známý francouzský klarinetista Xavier Charles, který zde však pomocí nízkofrekvenčního oscilátoru a všemožných objektů bude obsluhovat pouze vibrující reproduktory; zvukový tvůrce Tetsuya Umeda, kterého jsem viděl posledně (v duu s Charlesem) hrát na vařiče na rýži…; a do třetice manchesterský soundartista Lee Patterson. Ten, kdo proti analogové upřednostňuje digitální elektroniku, bude jistě zvědavý na dámské laptopové trio The Lappetites (Kaffe Mathews, Antye Greie aka AGF, Ryoko Akama).

 

Šestadvacátý ročník hostí téměř čtyřicet hudebníků a hudebnic (dobrou třetinu programu tvoří ženy), na programu nechybí výstava ani projekce, jakož ani vokální dílna Phila Mintona… prostě stále našlapané!

Podrobný program, včetně informací o ubytování, naleznete na www.musicunlimited.at.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.