Soudobá audiovizuální avantgarda se často rozplývá v dekontextualizaci hudebních stylů i scén, což mnohdy přináší různé „hipsterské“ rychlokvašky, ale také velice zajímavé záležitosti. Kromě programově neposlouchatelného harsh noisu se v této scéně vyskytují i nahrávky hudebně poměrně ladné, blížící se téměř k popu, k nimž obvykle nenacházím cestu. Nahrávka polsko/italského dua Nac/Hut Report mě však přiměla udělat výjimku.
Za Nac/Hut Report stojí audiovizuální umělkyně Brigitte Roussel, jež na nahrávce zpívá, Li/ese/Li pak obstarává kytaru, přičemž oba zároveň tvoří většinu smyček a hluků. Deska nazvaná Schism No Symmetry z loňského roku vychází ve formátu cédéčka zabaleného do kovového boxu, jemuž dominuje motiv temného oka, jež si říká o řez. V bookletu sépiové barvy najdeme společně s oním manýristickým okem koláž fotografií zřejmě z polského meziválečného židovského ghetta. Nac/Hut Report čerpá inspiraci právě z meziválečné evropské avantgardy, která ovlivnila celé následné generace audiovizuálních umělců, odkaz mnohých z nich je dle mého soudu v Schism No Symmetry slyšet.
Hudebně se Nac/Hut Report vymezují jako avantgardní pop-noise a musique concrete, tento pojem bych v souvislosti s hlukem interpretoval jako kompozici složenou jiným způsobem, než na klasických hudebních nástrojích. Právě tvorbu Pierra Schaeffera, který je často považován za zakladatele tohoto směru, mi nahrávka v některých momentech evokovala, především v hlukových smyčkách. Vokálem Brigitte a harmonickou linkou celkově však deska spíše připomíná tvorbu soudobých umělců spojovaných s avantgardou, především americkou zpěvačku a klavíristku Jarboe, částečně i islandskou umělkyni Björk.
Hlukový či jinak zvukově neortodoxní projev pak chvílemi evokuje jednak „zlo“ typu Nurse With Wound či Current 93, ale také kvákavé dada ptákovinky ala H.N.A.S. Z aktuálně nových věcí na scéně bych určil Nac/Hut Reportu souputníky například ve frankofonním zvrhlém elektronoisovém mágovi kLAUSOVI lEGALOVI či v americké harsh noisové americké platformě/labelu Rainbow Bridge.
Nac/Hut Report odhalí hned v prvních taktech desky své tvůrčí jádro. Schism No Symmetry se nese především na pravidelných syntetických či noisových smyčkách, jež v podstatě plní funkci rytmiky. Celkově na desce neuslyšíme mnoho basových či jinak dunivých motivů, přesto skladby působí plně a hutně. Smyčky obohacují různé zvonkohry, kvákadla či skřeky dušené mluvící panenky, zvuk kytary přiostřují efekty jako strobe, delay a jistě mnohé další. Vokál Brigitte však mezi neustávajícími hluky a zvuky přesto neztrácí svou dominanci a podmanivost. Je ladný a zároveň mohutný, jako byste smíchali med a dehet a nechali se v této směsi pozvolna utápět.
Deska si až do páté skladby vystačí s výše uvedenými motivy, například ambientním pasážím se Nac/Hut Report téměř zcela vyhýbají. Pátou skladbu Select Wound však otvírá likvidační noisové intro, jež zní jako svérázná předělávka A Man With Harmonica od Ennia Morriconeho, ovšem obohacená o dávivý řev a kytarový feedback. Poté se deska znovu vrací ke smyčkování a pravidelným hlukům, žádným výraznějším způsobem negraduje, pokud tedy pomineme „h.n.a.sovské“ prdění (či vypouštění balónku, toť věcí poslechu) v závěrečné Rdza.
Brigitte a Li sice opakují de facto stejný kompoziční postup po většinu desky, atmosféru se jim však daří naladit výtečně. Houpavé a nepříjemné sonické vlny člověka ani po desáté neomrzí a mnoho zajímavých hluků odhalíte až po několikátém poslechu. Doporučuji si spíš desku pustit do sluchátek a volume natočit doprava, co jen hlava snese. Nac/Hut Report, to je osobitý koncept a zároveň efektní brikoláž. Krásné, nepříjemné, hypnotické, jemné, extrémní, zvonivé, pravidelné. Skvělé.
Nac/Hut Report: Schism No Symmetry
(https://nachutreport.bandcamp.com/album/schism-no-symmetry)
Distribuce: Pravěk Noise Section
(https://praveknoisesection.blogspot.cz)