Napalmed: ViRadieSix RepeteMix
Napalmed (https://napalmed.cz)
Napalmed, Paregorik, Wormhead, Ataraxy: bez názvu
Napalmed, Meziprostor, Vomit Bucket Productions, Puzzle Records, Underground Pollution Records, Rauha Turva, NHDIYSTREC. (https://napalmed.cz, https://meziprostorem.blogspot.cz, https://vomitbucketproductions.blogspot.cz, https://puzzlerecords.blogspot.cz, https://undergroundpollution.e-monsite.com, https://rauhaturva.blogspot.cz, https://nhdiystrec.free.fr)
Milý deníčku! To s tím žehlením je fakt ptákovina a výmluva líných mozků. Pokud mi někdo tvrdí, že při téhle bohulibé činnosti lze poslouchat jen tu hudbu, která není moc náročná, odpovím mu, že na vině není žehlička a prkno ale to, že onen mluvčí nic jiného než hudbu, která není moc náročná, neposlouchá ani jindy. (U televize je to jinak, tam je při žehlení třeba volit program, který nevyžaduje koukání – ideální jsou stokrát viděné komedie a hlášky mistrů zábavy, jichž má telynka plné anály.)
Náročností hudby zde, milý deníčku, nemyslím počet not či míru „artificiálnosti“ a avantgardnosti“ (dá se něčím takovým v dnešní době vůbec ještě bouchat do stolu?), ale stylově zkrátka tak nějak vše, co na člověka zvrací a mohla by zvracet pohodová rádia v čekárnách, na úřadech, v hospodách atd. a co je posluchač zvyklý vnímat tak nějak mimochodem a „šejdrem“, protože přikládat tomu jakoukoli vážnost a význam prostě nemůže ani naprostý imbecil. Tenhle obranný mechanismus je nutný, leckomu ale v éře reprodukované hudby až do smrti nedojde, že hudba není jen kulisou, která nás podvědomě otravuje. A proč posluchačskou náročnost definuji takhle pitomě? Inu proto, že takhle nějak ji definuje leckdo, kdo se při setkání s něčím jiným než jednoduchou písničkou pavlovovsky zavírá do ulity s tím, že „to je na mě moc náročné.“
Žehlení, milý deníčku, je činnost pozvolná a tichá. Člověk musí být pořád ve střehu, aby se nespálil, takže přitom neusíná, zároveň je to ale činnost natolik mechanická, že posluchači nic nebrání zcela se oddat proudu zvuků a tónů. A že byla žehlení po dvou dovolených hromada, slyšel jsem nové sedmaosmdesátiminutové CDR mosteckých noiserů Napalmed ViRadieSix RepeteMix hned třikrát v jednom zátahu. Stálo to za to.
Mám rád verš jedné z Asibásní Milana Knížáka – „Zabít je silnější pohlazení.“ – a dovolím si jej parafrázovat: noise je silnější ambient. Alespoň v případě tohoto alba. Těch téměř osmdesát minut zvuku vytváří jednolitou plochu, pod níž sice vnímáme tektonické a vulkanické děje, jejíž povrch je ale stále neporušen jediným gejzírem nebo sopouchem. K výtrysku asi dojde až po doznění nahrávky. Album nepochybně vzniklo coby nehierarchická symbióza člověka a stroje – všelijak propojené a ve vzájemné interakci vazbící efekty a další krabičky byly ovladatelné jen zčásti a hudebník (na obalu je leader projektu Radek Kopel, možná jde o sólovku) mohl ovlivňovat pouze část výsledku. Zvuková paleta nahrávky se téměř obejde bez basů, časté jsou „klouzavé“ zvuky, při jejichž poslechu takřka vidíme ruku otáčející knoflíky efektů.
Kromě tohoto CDR se nejplodnější česká skupina, jíž Napalmed nepochybně jsou, objevila i na split singlu s českým projektem Paregorik a německými Wormhead a Ataraxy. Vydavatelem jsou kromě Napalmed podzemní labely Meziprostor, Vomit Bucket Productions, Puzzle Records, Underground Pollution Records, Rauha Turva a NHDIYSTREC. Barevný obal skrývá kromě černého vinylu i DIY insert poskytnutý každým umělcem a nepochybně se jedná o hezkou položku do sbírky noiseových sedmipalců. Obsah je bohužel o něco méně pestrý než obal. V oblasti noise jsou splity většinou vítaným poslechem skýtajícím různorodost, tady ale všechny čtyři krátké tracky znějí dosti zaměnitelně. Z obalu a etikety nosiče sice zjistíte, kdo zrovna hraje, pokud je v těchto údajích ale nedej bože chyba, posluchač ji nemá šanci odhalit.
