- Inzerce -

Nejstarší nahrávky hudby

První zdokumentovaný záznam zvuku pochází z roku 1806, kdy se anglickému přírodovědci Thomasi Youngovi podařilo vytvořit obraz kmitů kovové ladičky na otáčejícím se válci pokrytém vrstvičkou vosku. V polovině 19. století francouzský vynálezce Édouard-Léon Scott de Martinville (1817–1879) prováděl další experimenty a pomocí svého přístroje, nazvaného Phonautograph, zaznamenával tvar zvukových vln z různých zdrojů na rotující váleček pokrytý vrstvou sazí. Jehla spojená s membránou umístěnou na konci kónického zvukovodu a rozechvívanou dopadajícími zvukovými vlnami vyrývala do sazí viditelnou stopu s průběhem odpovídajícím zvukovým kmitům. Záznamy sloužily pro výzkum zvukových kmitů a v době jejich vzniku neexistoval způsob jak je reprodukovat. Až na počátku 21. století byly dochované obrazy zaznamenaných vln digitalizovány a převedeny do zvukové podoby. Podařilo se tak zrekonstruovat 20 sekund francouzské lidové písně Au Claire de la Lune ze záznamu pořízeného  9. dubna 1860.

Kromě rekonstruované nahrávky video obsahuje i současné provedení písně a též hlas vynálezce fonografu Thomase Alvy Edisona, který 12. srpna 1927 na rotující váleček znovu namluvil dětskou říkanku Mary had a little lamb. Její první záznam vytvořil pomocí prvního funkčního prototypu fonografu padesát let předtím, 6. prosince 1877. Tento fonografický váleček se však nedochoval. Patrně nejstarším záznamem Edisonova hlasu je nahrávka Around the World on the Phonograph z konce října 1888. Slyšte zde.

Nejstarší známou dostupnou hudební nahrávkou je záznam živého provedení Händelova oratoria Izrael v Egyptě, který 29. června 1888 pořídil zástupce Edisonovy společnosti George Gouraud. Koncert orchestru s 500 hudebníky a sboru o více než 4000 zpěvácích řízený dirigentem Augustem Mannsem sledovalo v londýnském sále Crystal Palace 23 722 posluchačů.

Z nahrávky se zachovaly tři fonografické válečky. Jelikož se dochoval také údaj o tehdejším ladění varhan v sále paláce Crystal, bylo možné při restaurování záznamu docílit i správné výšky nahrávky.

Z léta 1888 je i další Gouraudova londýnská nahrávka. Zachycuje píseň The Lost Chord hranou na kornet s doprovodem klavíru. Jména interpretů se nedochovala, záznam ano.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.