- Inzerce -

Nezapomenutelné sólové projekty Brandona Lópeze a Tobiase Meiera

Sólové projekty amerického kontrabasisty Brandona Lópeze a švýcarského zvukového umělce a multiinstrumentalisty Tobiase Meiera představují sice tvorbu dvou rozdílných tvůrčích individualit, jedno je ale spojuje: kreativita a absolutní důraz na svobodu uměleckého projevu.

Brandon López osmkrát „hnusný“ a „odporný“…

… neboť to znamená slůvko „vile“, v titulu desky osmkrát stmeleně opakovaném, odkazující nejen na titulní skladbu, ale také na fakt, že album obsahuje osm skladeb. Brandon López, Portoričan z dělnické rodiny v North Jersey, se před více než deseti lety přestěhoval do New Yorku. Stal se agilní součástí nonkonformní hudební scény, spolupracoval s mnoha osobnostmi jazzu, soudobé vážné hudby i poezie a experimentálního divadla, včetně třeba Freda Motena, Geralda Cleavera, Johna Zorna, souborů Standing on the Corner či Whit Dickey Quartet.

Od jeho předchozí sólové nahrávky quoniam facta sum vilis uplynulo pět let. López prokázal, že se nikdy nestal „levným“, ba naopak. Na pódiu hraje s až hmatatelným fyzickým nasazením a tato interpretační síla se neztratila ani ve studiu. S razancí, mnohdy až brutální, využívá nejen struny, ale také dřevěné tělo nástroje, hraje prsty i s pomocí různých objektů. Nikdy to není samoúčelné, navíc v každé skladbě používá nejen rozličnou techniku, ale i jiný hudební jazyk. A pod tím vším je skryt jedinečný smysl pro strukturu, dynamiku, zvukové bohatství, fantazii a pulzaci.

López často tvoří robustní dronové plochy, repetitivní toky, využívá různých úrovní preparace, krocení zlých strun a expresivity (LikeTheEdgeOfAMachete, RealBad Vibes, titulní skladba či The Real Bad Vibe). Dokáže se ale vyjadřovat také zvukomalebněji, prostřednictvím vzrušujících i delikátních střetů impresí s nervností (Piri, Billie, Como el filo del machete, PonceNewYork).

Tobias Meier vidí celý vesmír jen v malém zrcadle…

… což je parafráze titulu jeho sólové nahrávky The Universe Looking at Itself Through a Tiny Mirror. Curyšského hudebníka a umělce Tobiase Meiera tady představil již před sedmi lety Petr Slabý v souvislosti s jeho sólovým debutem Interesting taktéž na labelu Wide Ear Records. Novinka na tuto nahrávku navazuje a bezpochyby ji překonává. Nejen co se týče souladu mezi hudebním materiálem, procesem tvorby a obsahem, ale především narativní silou a sugestivností. Oprostil se od kolážovitosti či naopak aleatoriky a volné improvizace, čímž se stal srozumitelnějším, aniž by se vzdal zvukového experimentování. CD a LP Vesmír se na sebe dívá skrz malé zrcadlo vznikalo v letech 2021-2023. „Věřím, že vypráví osobní příběh,“ doplňuje autor, „ale lze jej číst jako jeden z možných příkladů lidské zkušenosti, jako singulární okno do něčeho mnohem univerzálnějšího.“

Album obsahuje čtyři skladby, v nichž se ozývá hlas, zvony, saxofon, terénní nahrávky, klavír, kytara, citera, klávesy Casiotone a práce se softwarem Pute Data. Úvod je svěřen elektronicky modifikovanému hlasu, jenž recituje krátký poetický text. Hned úvodní track je pak rozmáchlý do více než 18 minut, aniž by jeho výrazivo začalo byť na okamžik nudit. Kovové ostinato proměnlivé dynamiky a hustoty posluchače doslova vcucne, drúzy alikvótních tónů se místy slévají do ambientního mračna, zvuk se pozvolna pročistí až ke kostelním zvonům, i když poněkud nervním, které se postupně noří do hlubin. Následuje skladba Almost Nothing sycená téměř varhanním dronem a v závěru také změtí hlasů v ambientním oparu. Ty vniknou do miniatury The Artist’s Room s nesmělým klavírem hrajícím minimalistický motiv, aby se ten následně přelil do více než dvanáctiminutového vyvrcholení Today My Name Is. Je prostoupeno ambientním tokem, kytarovými vyhrávkami, unisono hlasy skoro jako z hororu, poté se vyloupne nejistý, výše položený zpěv formulující jednoduchou jímavou melodii. Ten posléze nalezne jistotu, aby jím pak Meier zpíval mantricky opakovaný slogan „I Don´t Know what My Name is Anymore.“

Ale my víme, jak se jmenuje. A těžko to zapomeneme.

Brandon López: vilevilevilevilevilevilevilevile
Tao Forms https://aumfidelity.com/collections/tao-forms
Tobias Meier: The Universe Looking at Itself Through a Tiny Mirror
Wide Ear Records https://www.wideearrecords.ch

 

 


Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.