Možná se to na první pohled nezdá jako nejvhodnější nadpis zamyšlení, jelikož současná doba jakémukoliv typu poselství příliš nepřeje, tedy pokud nejste Bono Vox nebo nehrajete sociálně angažovanou hudbu v alternativních prostorech, a i tam je dosah poselství přinejmenším diskutabilní. Cabaret Voltaire ale dle mého názoru představují výjimku; jejich vývoj mne přesvědčil k sepsání drobného ohlédnutí před jejich první českou zastávkou. Před několika lety bych ze sebe těžko dostal víc než jen pár drobných konstatování, nicméně dvě vystoupení Cabaret Voltaire z roku 2015 v čele se zakládajícím (a v současné sestavě jediným) členem Richardem H. Kirkem velmi hezky otevřela novou etapu existence kapely, pro mne osobně asi jednu z nejzajímavějších.
Málokterý nadšenec do industriální hudby vám řekne, že Cabaret Voltaire nezná – zná je přinejmenším jako heslo z článků či hudebních slovníků. Rodáci z anglického Sheffieldu totiž patří do stejné generace hudebníků jako Throbbing Gristle, NON, SPK a později i Coil, Psychic TV a J.G. Thrillwell. Zpočátku tento tříčlenný soubor, pojmenovaný podle curyšského nočního podniku, kde mělo dojít k první emancipaci dadaismu jako svébytného uměleckého stylu, patřil v rámci žánru post-industriální hudby k nejdůležitějším kapelám severní Anglie, což je nejlépe doložitelné zejména na jeho raných nahrávkách (později souborně vydaných na několika kompilacích). Syrové rytmy lomozících kladiv mísící se se sterilním zvukem bicích automatů a zkreslených hlasů sice nedávaly dohromady vlnu hluku, jako tomu bylo u NON či u Throbbing Gristle, pomohly ale definovat nejen žánr industriální hudby jako takové. Stály též u zrodu velmi populární anglické vlny synth/post punk/new wave kapel.
Stojí Cabaret Voltaire na počátku industrialu?
V předmluvě ke knize Assimilate: History of Industrial Music reflektuje někdejší člen Cabaret Voltaire, Stephen Mallinder, ranou éru kapely a celé související scény jako období, kdy se přirozené zvuky průmyslového Sheffieldu staly součástí uměleckého výraziva mnoha tehdejších skupin nejrůznějších stylů. Hudbu Cabaret Voltaire – vytvářenou toho času na bytelné kazetové přehrávače patřící kdysi vládním úřadům – charakterizovaly zejména dvě hlavní tendence. Tou první bylo jasné vymezení se proti estetice doby, zejména nabouráním její hudební a výtvarné složky a druhou pak sdílení určité kolektivní nálady společné pro Londýn, Sheffield, Manchester a další bývalá průmyslová střediska Velké Británie.
Pokud jde o audiovizuální atak, zmiňuje se Stephen Mallinder zejména o vlivu dadaistů, jako byl Tristan Tzara a Marcel Duchamp, což ostatně potvrzuje samotný název kapely. Po zvukové stránce se Cabaret Voltaire v zásaděpřiznávajík inspiraci celou tehdejší podzemní Anglií, zejména DIY přístupem svých kolegů z druhé generace punkové vlny. Kdybychom měli rozebírat tehdejší náladu v podzemních scénách anglických měst, potřebovali bychom k vykreslení složité mozaiky vztahů, vzájemných inspirací a budování nekonvenčních informačních kanálů prostřednictvím galerií, klubů, obchodů, časopisů a squatůpravděpodobně samostatný seriál. Do této kontrakulturní sítě svého času patřili i Cabaret Voltaire, i když se záhy přeorientovali na new wave/post-punkovou hudbu, aby nakonec zakotvili ve vodách rytmické elektroniky. Díky tomuto stylovému posunu si tak na svých koncertech vysloužili místo spíše po boku Joy Division než svých někdejších industriálních kolegů.
Odklon od hluku a příklon k rytmické elektronice
Jako mnoho jiných kapel té doby se i Cabaret Voltaire kolem roku 1983 ocitají na důležité křižovatce a jsou nuceni zvolit si cestu, jíž se bude jejich hudba nadále ubírat. Podobně jako před nimi Psychic TV, si i oni volí cestu spíše líbivé taneční hudby, vhodné do klubů, s občasnými výpravami do syntetizátorových cyberdystopií. Jemné nahlodání celkového konceptu přichází kolem roku 1986, kdy se Cabaret Voltaire seznamují s tehdy živě bující hudební scénou v Detroitu, což v celé kapele jenom upevní tendenci pokračovat dále do hájemství techno/rave/idm hudby. Nakonec se ale kapela v roce 1994 díky vnitřním neshodám rozpadá a vzhledem k vytíženosti jednotlivých členů se návrat na scénu nezdá příliš pravděpodobný.
Cabaret je zpět
Vše se ovšem mění v roce 2014, kdy jsou Cabaret Voltaire ohlášeni jako jedni z headlinerů berlínského festivalu Atonal. Jejich koncert dopadl na výbornou a právě tento úspěch nejspíš povzbudil Cabaret Voltaire k naplánování dalších show, mimo jiné 18. března v Brně. V nové, jednočlenné inkarnaci Cabaret Voltaire třímá otěže zakládající člen Richard H. Kirk, jehož rukopis je v aktuálních živých vystoupeních velmi jasně patrný. Důraz na komplikovanější melancholické, ale přesto rytmické skladby žánrů jako techno, EBM, IDM a deep electro, patří mezi zásadní poznávací znamení nových Cabaret Voltaire, kteří se na koncertech mohou pochlubit i skvělou vizuální show přenášenou zpravidla na několik pláten. Jaké je tedy ono poselství první návštěvy Cabaret Voltaire v ČR?
Pokud si mohu dovolit odpovědět za sebe, pak je to skutečně hluboká reflexe dosavadní tvorby Cabaret Voltaire upravená do moderních aranží s úplně novou atmosférou. Většina skladeb oblékla decentní deep elektronický háv a spolu s projekcí tvoří dobrého průvodce po současném světě, ke kterému se Richard H. Kirk vyjadřuje velmi kriticky a nebojí se jej ironizovat. Zkrátka, kdo z vás dorazí v pátek 18. března na brněnskou Flédu, bude svědkem až překvapivě aktuální IDM s jemnou industriální vzpomínkou na staří časy a na raný zvuk sheffieldských kapel přefiltrovaný přes léta inspirace a sólových kariér.
Jako host se na koncertě Cabaret Voltaire představí zakladatel labelu Mute Records Daniel Miller, kdysi působící pod legendární značkou The Normal, jejíž hit Warm Leatherlette recyklovalo velké množství kapel a projektů, např. Boyd Rice, Grace Jones nebo Laibach. A tak divák bude mít možnost spatřit na vlastní oči dva důležité spolutvůrce industriální hudby v zajímavé formě – už jenom proto se dle mého názoru vyplatí jet. I kdybyste náhodou měli výhrady k deskám od alba Red Mecca výše (což já osobně mám), věřím, že vás nový způsob vystupování Cabaret Voltaire příjemně překvapí a postará se o silný zážitek i vzpomínku na 80. a raná 90. léta.