- Inzerce -

Odešel Eugenius Rudnik, elektroakustický strážce ekecheirie

Čtyři dny před čtyřiaosmdesátými narozeninami, 24. října, zemřel polský skladatel, zvukový režisér a průkopník elektronické a elektroakustické hudby ve své zemi Eugenius Rudnik. Spolupracoval např. s Karlheinzem Stockhausenem, Petrem Kotíkem, Krzysztofem Pendereckim a Arne Nordheimem. V roce 2012 získal (mimo řady jiných) ocenění Czlowiek ze Zlatym Uchem, jímž se na hudebním festivalu Soundedit v Lodži oceňuje přínos producentů, a to nejen polských; cenu obdrželi např. i John Cale, Bill Laswell a letos Brian Eno. Přesto je Rudnik, tento homo radiophonicus, ryzí fonopoeta a avantgardní umělec, ve své vlasti stále nedoceněn.

V padesátých letech studoval na Katedře spojů Vojenské technické akademie. Dostal se do střetu s vojenskými nadřízenými a byl odsouzen k více než jednomu roku prací v dolech. Od roku 1955 pracoval jako technik v Polském rozhlase ve Varšavě, od roku 1958 v Experimentálním rozhlasovém studiu. V roce 1967 promoval na varšavské Technické universitě v oboru zvukových technologií. To již měl za sebou několik elektroakustických prací (první byla výše zveřejněná Collage). V letech 1967-68 působil ve slovutném elektronickém studiu Westdeutscher Rundfunk v Kolíně nad Rýnem; zde vznikla např. jedna z jeho nejmistrnějších skladeb Vox humana. Od té doby vytvořil téměř stovku prací v dalších ateliérech pro elektronickou a elektroakustickou hudbu, včetně Paříže, Bourges, Bruselu a Gentu. V roce 1985 zvítězil s Homo ludens na přehlídce současného světového umění Documenta VII v německém Kasselu.

Rudnik se jako skladatel, zvukový experimentátor a technik podílel na scénické hudbě ke třem stovkám divadelních či tanečních performancí a především dokumentárních filmů. Je též autorem elektroakustických partů některých kompozic Pendereckého, jako třeba ve skladbě Ekecheiria pro Letní olympijské hry 1972 v Mnichově. Bohužel víme, jak to s ekecheirií, tedy klidem zbraní během olympijských her, na těchto hrách dopadlo.

Krzysztof-Penderecki-i-Eugeniusz-Rudnik.jpg

Teprve u příležitosti jeho 77. narozenin začala vycházet také CD s nahrávkami jeho děl. V roce 2009 se díky vydavatelství Polskie Radio objevil čtyřdiskový komplet Eugenius Rudnik: Studio Eksperymentalne Polskiego Radia, před dvěma lety pak album ERdada na taśme (Requiem Records). Doufejme, že mu jeho vlast splatí dluh alespoň po smrti.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.