- Inzerce -

Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip – Bön: Eclipse One

Přední kapela zdejší psychedelické scény, Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip, vytvořila společně s polskou formací Bön mohutný hudební kolos a v prostorách odsvěceného kostela v lesích na broumovsku pak vzniklo společné album.

Žánrově se Bön pohybují na pomezí world music a temnějších ambientně industriálních sfér, často v nich směřují k jakémusi tribálnímu či rituálnímu vyznění. Jejich zvuk stojí především na mocných perkusích, smyčcových a dechových nástrojích, často posunutých elektrifikací k hymničtějšímu a psychedeličtějšímu zvuku i jaksi metalovému patosu, nechybí ale též vokály čerpající z pestré směsice lidových tradic. Živelně rockový sound kvartetu Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip se pak do hudebního prostoru Bön včlenil s naprostou přirozeností. Album Eclipse One působí, jako kdyby k sobě obě tělesa naprosto splynula, jejich spolupráce se již ostatně rozvíjí delší dobu. Akustické vlastnosti původně sakrálních prostor však hudebnímu porozumění zajisté také napomohly. Atmosféru při nahrávání i interiér Soulkostela nám koneckonců mohou přiblížit i upoutávková videa.

I stopáž nyní digitálně publikované nahrávky svědčí o plánu vydat ji také na gramofonové desce. Eclipse One přináší dva hutné dvacetiminutové bloky nazvané Into the Dark a Out of the Dark. V nich se střídají tajemné ambientní plochy, hřmotné rytmické pasáže, ve kterých se rozduní celá formace i v zatěžkaných elektrických riffech, s nimi pak kontrastují komornější akustičtější úseky vedené spíše flétnami a dalšími dřevěnými dechy či houslemi. Ve správný moment se ale všechny tyto ingredience slijí i v jednu mohutnou sónickou katarzi, nechybí tu ani velké kovové perkuse včetně bouřících gongů či noisově elektronické poryvy vycházející zřejmě především kytarových efektů. Ty si můžeme vychutnat i v sólové pozici, například první kompozici zahajují i poněkud destruktivně uzavírají.

Album by neměl opomenout žádný fanoušek psychedelických žánrů. Vynikající souhra i aranžérská vynalézavost devítičlenného nadžánrového souboru navíc při vynikajícím zvukovém zpracování bude zajisté vyvolávat silná nutkání k mnoha opakovaným poslechům.

Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip – Bön: Eclipse One
(https://bigbadtrip.bandcamp.com)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.