Formace Orient zaujala nejen pražskou nezávislou scénu již brzy od svého vzniku. Svou kombinací potemnělé, především klávesové psychedelie, zatěžkaných beatů živě vybušených ze sampleru a vokálů držících se emo estetiky si vysloužili již před dvěma lety ocenění Vinyla v kategorii objev roku. V letošním roce v sestavě zmenšené na trio vydali své debutové album a nelze než konstatovat, že vloženou důvěru na něm svým fanouškům kapela bohatě odměňuje. Pod lakonickým názvem V se nachází šestatřicet minut hudby vyzrálé, sebejisté a přímočaře odvážné.
Všech sedm tracků nás na svých počátcích naladí na své základní ambientní nálady tvořené sytými klávesovými barvami analogového charakteru. Zvukový prosor je tu bohatě “kosmický” díky velice příjemným delayům a reverbům a zároveň eruptivní díky vpravdě virtuozní práci se všemožnými zkreslovacími efekty. Z každé této plochy se však začne budovat mnohem pestřejší struktura a v šesti případech i osobitá písňová forma, naplňující požadavky na soudobé opravdu rock’n’rollové i postrockové sdělení. Připojují se pomalejší nápaditě budované beaty a přibývá nástrojů. Převládají různě naefektované syntezátorové party, ale někdy se může rozevřít hlukový vesmír i z původně vyklidněné baskytary. Díky živé hře elektronických beatů se kapele dobře hrají i metrické či tempové změny, jsou vždy velice svěže vymyšlené a groovově pozoruhodné.
Deska by měla být každopádně šťavnatou pastvou pro uši pro fanoušky ve spektru od počátků psychedelického rocku po soudobé elektronické žánry. Každá skladba má vypilované bohaté aranžmá i dynamiku, většinou slouží vláčnému avšak intenzivnímu písňovému základu, nejexperimentálnějšího pojetí deformujícího rozletu se dočkáme v instrumentálce Pagan, avšak vždy je zde vyvážený poměr drzého samplingu, destruktivních efektů i romantických harmonií a klávesové techniky od chytrých harmonických obratů po jakoby náhodné objevy na klaviatuře .Vše vždy v citlivě budovaných formách a v témbrech hladících po všem možném i po duši.
Vokály jsou naléhavé, avšak jsou si symbolicky vědomy, jak dominantní roli zaujímají v jejich prostoru instrumentální bloky, mezi nimiž je jim určena existence. V této hudebně dramatické pozici nevzdávají touhu nás textově upozorňovat na nejistou roli jedince ve společnosti a ve světě, pánům tvorstva srážejí případný hřebínek a vyzývají k respektu ke svobodnému osobnímu prožitku, ke skromnosti, skrze níž lze budoucnost nahlížet lépe než při egoismu a bezohlednosti, i když řadu závažných chyb v sobě nemůžeme eliminovat ze dne na den. Z tohoto obsahu vyplývají litanie i silné byť neokázalé refrény či mantry. Co z textů se stane tím či oním, je spíše na individuálním vnímání každého posluchače, kapela se nesnaží prodat nějakou zkratku. Do paměti se mohou zapsat třeba verše typu: “He’s god! His feminity is also virgility”, “I’ve always wanted to burn the books” nebo “You will already be a wolf”, ale také jakékoli jiné. Zkratky zde příliš nefungují, poslech alba jako celku dává smysl nejvíce a hrálo mi v poslední době doma poměrně často.
I po stránce grafického doprovodu je toto album, vycházející digitálně i na vinylu, krásně dotažené. Nemohu si pomoci, tato kapela mi zatím každou svou aktivitou dělá jen a jen radost. Ve druhé polovině října pojede navíc koncertní minišňůru po vlastech českých, i jejich vystoupení doporučuji k návštěvě.
Orient: V
(https://orient.bandcamp.com, https://www.facebook.com/0r13nt)