- Inzerce -

Ostrak Mode: Copy and Paste

Jméno Josefa Ostřanského je spojeno především s kapelami Dunaj, potažmo Dunajská vlna nebo E a ještě nedávno byste určitě nečekali, že natočí sólové album, kde budou hrát celkem podstatnou, i když de facto ne zcela klíčovou roli různé elektronické mašinky. I tady totiž Ostřanský pod pseudonymem Ostrak Mode nezapře svůj cit pro rockový drive a schopnost napsat nosnou melodickou píseň.

Asi nejvíce elektronického koření najdeme ve skladbě Fráze, k níž si napsal Josef i text a Filip Remunda k ní natočil pozoruhodný videoklip. I díky tomu se stala jakýmsi pilotním hitem, byť skutečně hitové ambice v nejlepším slova smyslu bych viděl spíš ve skladbě Manuál, která je druhou ryze autorskou Josefovou záležitostí. Fráze je ovšem svým způsobem částečně epická věc, tudíž se ke klipovému zpracování, byť údajně inspirovaném nedějovou Bezúčelnou procházkou Alexandra Hackenschmieda, více hodí. K celkové poetice ovšem skvěle padnou i lyrické texty Ostřanského dlouholetého souputníka Karla Davida. Za skutečně nejsilnější věc celého alba považuji Láhve, které jsou opravdu dunajovského ražení a Ostřanský je tu nejvíc doma a přesto neopakuje sama sebe. Nikoliv nepodstatnou zajímavůstkou je ovšem i instrumentální Lullaby pouze s brumendem a jakousi ambientní atmosférou. Nejslabším článkem je pak asi závěrečné synthpopové disco Stříbro snů, kde už to trochu zavání kýčem. Jednoznačnou devizou je ovšem Josefův zpěv, který v jeho dřívějším působení zdaleka nedostal adekvátní prostor. Specifická barva hlasu a dikce mají skutečně své kouzlo a osobitost. Jinak ono využití spíše předpotopní (což ovšem není na škodu!) elektroniky skutečně není to, o co se album opírá a dá považovat za čistě vhodně použitý kosmetický prostředek než jako nějaký zásadní zlom. Oním zlomem je to, že Ostřanský dokázal, že je zcela soběstačný a má co předvést, což není u čistě sólových alb vždycky pravidlem.

Ostrak Mode: Copy and Paste

Polí 5 (https://www.polipet.cz)

P.S.: Křest alba Copy and Paste proběhne 21. května v pražském klubu Jazz Dock a na živém provedení se budou podílet Miroslav Chyška (kytara, baskytara, mix a mastering alba) a Dano Šoltis (bicí, samply, zpěv, jeden z bubeníků Dunajské vlny). Hostem a kmotrou pak bude Dorota Barová.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.