- Inzerce -

Parak.eets: Natura Venomous

Berlínské trio Parak.eets, jehož název bychom mohli přeložit jako Andul.ky, tvoří domácí vokalistka Ute Wassermann, původem britský hráč na modulární syntezátor Richard Scott a původem mexický hráč na vibrafon a další perkusivní nástroje Emilio Gordoa. Jejich vzácná symbióza, která trvá od roku 2014, v sobě nese určitou lehkost, a přesto vytváří prazvláštní sonické struktury, jež přes svou specifičnost mohou budit pocit skutečné harmonie. Zvláště vibrafon dává všemu jazzový esprit, bublání syntezátoru jakýsi ambientní prazáklad, jenž vše tmelí dohromady a vokální eskapády determinují zvláště takzvané bird calls, tedy nejrůznější mutace štěbetání.

Název debutového alba Jedovatá příroda předurčuje i pojmenování jednotlivých tracků, jež jsou de facto výčtem názvů nejjedovatějších rostlin na světě. Z tohoto hlediska bychom mohli vnímat celkový ráz jako reakci na požití jednotlivých toxinů. Syntezátor by tak mohl vyjadřovat bouření trávicího systému, perkuse nervové a svalové tiky a charakteristický bohatý vokální rejstřík emoce probíhající v mozku. Projevy této otravy mají sice místy určité náznaky utrpení, mnohem výrazněji se však projevují halucinogenní příznaky, které nejsou vůbec nepříjemné. Ute se tu pohybuje od vzdychání, zalkávání, úchrčení, choplopotání, syčení přes halekání, pohvizdování, brlolání a hrdlomručení až po lehounké náznaky operního zpěvu. Emiliův arzenál vedle místy uvolněného jindy frenetizujícího vibrafonu obsahuje zřejmě i pisklavé dětské hračky a drobné perkuse jsou jako akupunkturní a akupresurní stimulátory.

Působení oleandru v první skladbě Aldefa je ještě nenápadné a pozvolné, zdaleka nejjedovatější skočec (Ricinus) či rulík (Atropa – mimochodem lidově označovaný v češtině například jako blázníček) jsou už důraznější. Nejsilnější účinek má nejdelší skladba Datura věnovaná durmanu, v níž se dočkáme opravdu dramatických nikoliv však drastických proměn.

Suma sumárum je to velice kreativní dílo se spoustou nuancí a rozhodně vůbec ne žádná otravná záležitost.

Parak.eets: Natura Venomous

Creative Sources Recordings (www.creativesources.com)

P. S.: Skladbu Datura z recenzovaného alba a další ukázky z tvorby Ute Wassermann (s Les Femmes Savantes, s nimiž vystoupila také na letošním ročníku festivalu vs. Interpretation, a s hráčem na archaické nástroje smyčcového typu Aleksem Koklowskim) můžete slyšet v pondělí 27. června ve 22:30 na stanici Vltava v rámci pořadu Svět jiné hudby a po premiéře také z archívu na webu Českého rozhlasu. 

 


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.