Říká snad dílo o tvůrci: „On mě netvořil“? Říká snad hrnec o hrnčíři: „On nic neumí“? Tak se ptal starozákonní prorok, jehož kniha se stala námětem kompozice Pavla Zemka Nováka Proroctví Izajášovo. Partitura o svém tvůrci zatím promluví pouze v náznacích. Premiérovou nahrávku skladby ale pořídil Brno Contemporary Orchestra letos v říjnu. Na CD skladbu v Hudebním informačním středisku právě vydáváme v řadě Composer Portraits.
Biblickou Knihu Izajáš má Pavel Zemek Novák v paměti odnepaměti, jak svůj vztah ke starozákonnímu textu sám glosoval. Chtělo by se říci, že je to námět, který se do dnešních dnů hodí, jako by jim byl napsaný na míru. Pravda je ale taková, že se jedná o proroctví nanejvýš univerzální, ve kterém si najde zrcadlo vlastního rozumu či duše každý, kdo se knihou pročte od začátku až do konce. Izajáš – ať už sám či v zastoupení jiných autorů textu – je dostatečně apokalyptický pro dekadenty a proroky zániku civilizace, zastává se chudých a utiskovaných, zvěstuje zdroj jediné pravdy, varuje před vnějším nebezpečím, před jeho Bohem je třeba se třást, ale také předpovídá příchod Mesiáše z rodu krále Davida. Navíc se jedná o krásný, poetický text, který neřeší jednotlivosti odděleně, ale vytváří z nich komplexní obraz.
Zemek dokončil Proroctví Izajášovo pro komorní ansámbl v roce 2005, kdy také mělo světovou premiéru. Na brněnském festivalu Expozice nové hudby jej provedl ansámbl MoEns, skladbu objednal tehdejší dramaturg Expozice Jaroslav Šťastný aka Peter Graham. Po patnácti letech se partitury chopil Brno Contemporary Orchestra a natočil její premiérovou nahrávku. Nejedná se tedy o reakci skladatele na zmatený stav současného světa, se kterým si pohrává pandemie koronaviru, ačkoliv by se to mohlo jevit při povrchním zhodnocení skladby podle pouhého názvu. Partitura i nahrávka vypovídá především o tom, kde byl Zemek ve svém uvažování o hudbě, o sobě a také o světě před patnácti lety a jak jeho tehdejší myšlenky obstojí dnes – byť s řadou dodatečných úprav.
Klíčovým slovem pro Zemkovu tvorbu je unisono – za kompoziční metodou, která spočívá na jednohlasně vedených melodických liniích, se ale ukrývá značná dávka rafinovanosti. Negativně by samozřejmě bylo možné říci, že se Zemek vzdává vertikálního aspektu hudby – tedy harmonie, kontrapunktu či jiného typu interakce většího množství paralelně jdoucích hlasů. Pravda je ale taková, že na onen vertikální aspekt klade možná větší důraz než řada jeho kolegů. Jak sám řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, nejvíc práce mu dá uvažování o zvukové barvě – jinými slovy o alikvotních tónech, dozvucích či přeznívání. Ty jsou pro něj nesmírně důležité a Proroctví Izajášovo spadá do období, kdy Zemek ještě více než dnes využíval možnosti, které v tomto směru skýtají marimba, vibrafon či harfa, ale především koncertní klavír – dozvuk kvalitního nástroje může trvat až třicet vteřin. I díky tomu dokázal Zemek ve svém „jednohlasém“ systému zkomponovat 24 klavírních preludií a fug (1990–2008).
Posledně jmenované nástroje – tedy harfa a klavír – jsou také nezbytnými součástmi sedmičlenného ansámblu určeného k provedení Proroctví Izajášova. Dále k nim patří housle, viola, violoncello, flétna a klarinet. Provedení celé kompozice trvá přibližně 55 minut, ale skladba samotná již neposkytuje posluchači vodítka, jimiž by se mohl k biblickému námětu přímo vztahovat. Proroctví Izajášovo není symfonická báseň, která by reflektovala konkrétní pasáže zdrojového textu. Spíš se strukturou obrací k jeho komplexnosti, provázanosti a mnohoznačnosti.
Šestašedesáti kapitolám Knihy Izajáš odpovídá třiatřicet částí, do nichž Zemek své Proroctví rozdělil. Mnohé z nich na sebe však navazují bez pauzy, kompozice vede posluchače především k soustředěnému vnímání celku. Uvnitř partitury už padne o Bibli nebo duchovním obsahu jen minimum zmínek, nevedou k nim skoro žádné zjevné odkazy a Izajášův syntetický pohled na svět jako by se odrážel v syntetickém vnímání hudby.
Názvy jednotlivých částí se na začátku obracejí k čistě hudební terminologii, mezi prvními devíti částmi se nacházejí dvě zahajovací Árie, následuje jeden Recitativ, čtyři Capriccia a dvě Interludia. Po nich přichází dvaadvacet Syntéz přerušených pouze jednou Analýzou a ještě jednou Árií.
Právě Syntézy by mohly vést k pocitu, že Zemek se pokouší spojit zdánlivě nespojitelné a veze se na laciné konspirační floskuli, která praví, že „všechno souvisí se vším“. Na první pohled se jeví bláznivé hledat spojitosti mezi Georgem Gershwinem, jehož ambice se pohybovaly od muzikálu až k opeře, a vlámským autorem duchovní hudby z 15. století Johannesem Ockeghemem. Stejně tak se nezdá, že by měli mnoho společného skladatel italského trecenta Landino a francouzský pozdní romantik Vincent D’Indy, i mnohé další dvojice, které se v Zemkových Syntézách potkávají.
Srozumitelnější pohled na Zemkovo uvažování nabízejí tři závěrečné Syntézy, z nichž každá konfrontuje jednoho skladatele s jedním typem řady. Schuberta s dvanáctitónovou, Mahlera s alikvotní a J. S. Bacha s linií gregoriánského chorálu. Skladatel se tu k myšlence souvislosti všeho se vším sice do jisté míry obrací, ale ne skrze náhodné podobnosti. Hledá dlouhé hudební souvislosti, jež přetrvávají i přes celá staletí a vytvářejí významové oblouky, které současníci jmenovaných autorů sotva tušili. Zemkovi je přitom docela jedno, zda se dívá v čase dopředu či zpět.
Notové ukázky pocházejí z klavírního partu vytvořeného ještě pro MoEns: skladba se od té doby sice v mnohém proměnila, včetně přečíslování některých částí, ale její princip se tím nezměnil. Biblické citáty v partituře nejsou a jejich přiřazení lze považovat – stejně jako celý tento text – za „interpretaci nasucho“, tedy bez provedení. V souladu s preferencemi skladatele je pouze použití ekumenického překladu. Autorský výklad skladby obsahuje booklet připravovaného CD.
1. Aria 1: Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.
2. Aria 2: Hle, Pán, Hospodin zástupů, již odnímá Jeruzalému a Judsku oporu i podpěru, všechnu oporu chleba i všechnu oporu vody.
3. Recitativo: Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici na úrodném svahu.“
4. Capriccio 1: Za dnů Achaza, syna Jótama, syna Uzijášova, krále judského, vytáhl Resín, král aramejský, a s ním Pekach, syn Remaljášův, král izraelský, do války proti Jeruzalému, ale nic proti němu v boji nesvedli.
5. Capriccio 2: Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.
6. Capriccio 3: I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce.
7. Capriccio 4: Výnos o Babylónu, který přijal ve vidění Izajáš, syn Amósův: „Vztyčte korouhev na lysé hoře, vzkřikněte na ně, zamávejte rukou, ať vejdou branami urozených.“
8. Interludium 1: Výnos o Moábovi: „Přes noc zajisté bude vyhuben Ar Moábský, zajde! Přes noc zajisté bude vyhuben Kír Moábský, zajde!“
9. Interludium 2: Výnos o Damašku: „Hle, Damašek přestane být městem, stane se hromadou sutin.“
10. Sintesi 1 R. Wagner / Perotinus: Výnos o Egyptu: „Hle, Hospodin jede na rychlém oblaku a vjíždí do Egypta. Egyptské modly se před ním kymácejí, Egypt svou odvahu nadobro ztratil.“
11. Sintesi 2 L. Janáček / G. de Machaut: Výnos o přímořské stepi: „Jako vichřice prohánějící se Negebem přijde ze stepi, z obávané země.“
12. Sintesi 3 G. Gershwin / J. Ockeghem: Výnos o Týru: „Kvilte, zámořské lodě! Týr je vypleněn, je bez domu, je bez přístavu; z Kitejské země to bylo rozhlášeno.“
Skladatel v partituře upozorňuje na jednu ze skladeb, které „syntetizoval“ – činí tak jen občas. Zde se jedná o Ockeghemovo Requiem, v následující části o Landinovo Il mie dolce sospir.
13. Sintesi 4 F. Landino / V. D’Indy: Hospodine, ty jsi můj Bůh! Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu, neboť činíš podivuhodné věci, tvé odvěké úradky jsou věrná pravda.
14. Sintesi 5 „Folklorico“ A. Roussel / J. Obrecht: V onen den Hospodin ztrestá svým tvrdým, velkým a pevným mečem livjátana, hada útočného, livjátana, hada svinutého; zabije draka v moři.
15. Sintesi 5 – Double 1 „quasi una danza“: Běda tobě, Aríeli, Aríeli, město, v němž se utábořil David! Jen pokračujte rok za rokem, ať probíhá koloběh svátků, ale dokročím na Aríela a nastane zármutek a smutek. Pak mi vskutku bude aríelem, oltářním ohništěm!
16. Sintesi 5 – Double 2 „quasi uno canto“: Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta, na koně spoléhají, doufají ve vozy, že jich je mnoho, v jízdu, že je velmi zdatná; ale ke Svatému Izraele nevzhlížejí, nedotazují se Hospodina.
17. Sintesi 6 B. Martinů / J. des Prés: Běda tobě, který šíříš zhoubu a sám nejsi huben, který jednáš věrolomně, ač se vůči tobě nikdo věrolomně nezachoval. Až dokončíš zhoubu, propadneš sám zhoubě, až dovršíš věrolomnost, bude věrolomně naloženo s tebou.
Syntéza Bohuslava Martinů s Josquinem des Prés má minimalistický charakter, podobně jako předcházející spojení Landina s D’Indym.
18. Analisi J. des Prés / B. Martinů: Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím.
Analýza spojení týchž skladatelů jako v předchozí části vypadá podstatně jinak.
19. Sintesi 7 O. Ostrčil / A. Willaert: Když to král Chizkijáš uslyšel, roztrhl své roucho, zahalil se žíněnou suknicí a vešel do Hospodinova domu.
Zemek zde využívá zapomenutou Ostrčilovu operu Poupě – společenskou operní konverzačku z roku 1910.
20. Sintesi 8 E. Satie / G. da Venosa (capriccii 1–5): V ten čas poslal Meródak-baladán, syn Baladánův, král babylónský, Chizkijášovi dopisy a dar; uslyšel totiž, že onemocněl a zotavil se.
21. Aria 3: Zmlkněte přede mnou, ostrovy, národy ať se oblečou v sílu, ať se přiblíží, ať potom promluví, přistupme společně k soudu.
22. Sintesi 9 M. Reger / A. Gabrielli: Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.“
23. Sintesi 10, Capriccio – pizzicato 1 J. Sweelinck / A. Skrjabin: Toto praví Hospodin o svém pomazaném, o Kýrovi: „Já jsem ho uchopil za pravici, pošlapu před ním pronárody, rozvážu opasky na bedrech králů, zotevírám před ním vrata, brány už nebudou zavírány.“
Poznámka: „Sleduj TV!“ (možná též „Sletuj“)
24. Sintesi 11, Capriccio – pizzicato 2 Buxtehude / J. Strauss: Sestup a seď v prachu, panno, dcero babylónská! Seď na zemi, připravena o trůn, kaldejská dcero! Už tě nebudou nazývat změkčilou a zhýčkanou.
25. Sintesi 12, Capriccio (stretta) – pizzicato 3 D. Scarlatti / A. Dvořák: Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno.
Hraje se s radostí až bláznivou.
26. Sintesi 13, Capriccio – pizzicato 4 G. F. Händel / B. Smetana: Slyšte mě, kdo usilujete o spravedlnost, kdo hledáte Hospodina. Pohleďte na skálu, z níž jste vytesáni, na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni.
27. Sintesi 14 J. CH. Bach / H. Berlioz: Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?
28. Sintesi 15 Giocchi ritmici 1–5 J. Brahms / C. Ph. E. Bach: Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko!
29. Sintesi 16 L. v. Beethoven / F. Chopin: Spravedlivý hyne a není nikoho, kdo by si to bral k srdci. Zbožní muži bývají smeteni a nikoho nezajímá, že byl spravedlivý smeten zlem.
30. Sintesi 17 F. Liszt Culminate / F. Liszt Tardivo: Hle, Hospodinova ruka není krátká na spasení, jeho ucho není zalehlé, aby neslyšel.
31. Sintesi 18 F. Schubert / Linea dodecafonica: Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění.
32. Sintesi 19 G. Mahler / Linea alicvota: Kdo to přichází z Edómu, kdo v rouchu rudém jde z Bosry? Kdo je ten v úboru velebném, hrdě kráčející ve své velké síle? Já, který právem vyhlašuji, že na vítězství stačím.
Alikvotní řada a Mahler? Proč ne. Ale lepší tempový pokyn než „pomalejc“ by se k Mahlerovi hledal jen těžko.
33. Sintesi 21 J. S. Bach / Linea gregoriana e coda: Dal jsem odpověď těm, kdo se neptali, dal jsem se nalézt těm, kdo mě nehledali. Řekl jsem: „Hle, tady jsem, jsem tady,“ pronárodu, který nevzýval mé jméno.
Nahoře mysteriózní poznámka „Ptáci stěhováci“, na závěr „Deo Gratias!“
Pavel Zemek Novák bude hostem pořadu Futurissimo, který vysílá Český rozhlas Vltava v neděli 3. ledna 2021 od 22.00 hod. Kromě rozhovoru se skladatelem zazní i části Proroctví Izajášova.