Zrodila se série koncertů a přenosů doprovázejících každou první středu v měsíci zkoušku sirén. Připravuje Orchestr Berg a Český rozhlas.
Slyší je všichni, neposlouchá je skoro nikdo. Každou první středu v měsíci se v poledne rozeznějí poplachové sirény, aby se vyzkoušela jejich funkčnost pro případ opravdového nebezpečí. Orchestr Berg ve spolupráci s Českým rozhlasem zahájil v březnu sérii minikoncertů, které se zvukově odvíjejí právě od pravidelné zkoušky sirén. Hudba současných skladatelů, která pro tyto koncerty vzniká, má ve zvuku zkušebního tónu svoji jedinou konstantu.
Projekt má v této chvíli za sebou už dvě části: 6. března se v aule Filosofické fakulty Univerzity Karlovy hrála Siréna skladatele Miroslava Pudláka, která obstarala premiérovou událost cyklu. Série pokračovala zvukovým mostem Praha–Olomouc, který vytvořil skladatel a sounddesignér Jan Trojan a nazval ho Trans-Mi-Sirenes-Mei. Nejbližším koncertem bude kompozice s prvky happeningu Sled několika zvuků a tich skladatele Iana Mikysky – provedení je v plánu 1. května na bastionu nad Folimankou v Parku Albertov. Za realizací „Hudby k siréně stojí především ředitelka Orchestru Berg Eva Kesslová a zvukový režisér Ladislav Železný.
Už teď je jasné, že oslovení autoři přistupují k sirénovému impulsu hodně flexibilně a nenechávají se omezovat délkou trvání zkušebního signálu, ani časem vyhrazeným pro přímý přenos koncertu, který zprostředkovává Český rozhlas Vltava. Pro přenos je ve vysílacím schématu vymezených sedm minut včetně ohlášení pořadu a dalších rozhlasových formalit. Samotná zkouška sirén trvá pouhých 140 vteřin a její podobu určuje Vyhláška Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 380/2002 Sb. takto:
§9 – Koncové prvky varování a vyrozumění
(3) Hasičský záchranný sbor kraje umísťuje koncové prvky varování na území obcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a v dalších místech možného vzniku mimořádné události.
(4) Varovný signál je stanovený způsob akustické aktivace koncových prvků varování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí.
(5) Tvar a význam varovného signálu je uveden v příloze č. 2.
Příloha č. 2 určuje nejen podobu varovných signálů, ale také podobu zkušebního tónu (frekvence 400 Hz je o 15,3 Hz níže než gis1):
Filosofové mezi sirénou a komorní hudbou
Formálními limity danými ministerskou vyhláškou a programovým schématem rozhlasu se nenechal omezovat už autor první Hudby k siréně Miroslav Pudlák. Provedení jeho Sirény trvalo bezmála 13 minut a pracovalo s načasováním tak, aby vzestupné glissando reálné sirény zvenku vpadlo do finále skladby, která v rovném zkušebním tónu vyvrcholila, a poté skončila kombinací doznívající sirény a elektroniky. Na provedení Pudlákovy Sirény se podíleli hornistka Monika Čeřovská, akordeonista Jiří Lukeš, tubista Jiří Genrt a Petr Studený s elektronikou.
Miroslav Pudlák vytvořil komorní skladbu pro lesní roh, tubu, akordeon a elektroniku. V táhlém souzvuku probíhá neustálý pohyb, byť hodně zvolna. Základní tempo 120 bpm se nemění po celou dobu skladby.
Výraznější pohyb do průběhu skladby vnášejí repetitivní figury akordeonu. Tento postup se s různými motivy opakuje několikrát nejen v provedení akordeonu, ale také lesního rohu.
Partiturou procházejí kromě tradičního číslování taktů i časové orientační body.
Celou skladbou jako by probíhalo hledání dokonalého souzvuku, kterému teprve závěrečná siréna dodá tristanovsky nejistou pointu.
Zkouška sirén vpadne v ideálním případě do desáté minuty provedení, doprovází ji prodleva akordeonu a tuby s opakovaným motivem lesního rohu. Úplný závěr patří už jenom siréně a elektronice.
První koncert Hudby k siréně sice nikoho nevyprovokoval ke standardní kritice provedení, ale o to větší byl spontánní ohlas – většina posluchačů hodnotila nápad i jeho realizaci hodně vysoko. Zkouška sirén ale měla svoje pravidelné posluchače už před společnou akcí Orchestru Berg a Českého rozhlasu, takže se objevily i sarkastické komentáře:
Mezi Novoměstskou radnicí, HAMU a Olomoucí
Autor druhé Hudby k siréně Jan Trojan využil svých zkušeností rozhlasového sounddesignéra a vystavěl svoji kompozici Trans-Mi-Sirenes-Mei z několika fází a vrstev. V zásadě se jednalo o tři hudební happeningy, které se konaly paralelně na třech různých místech, a část komplexního provedení bylo v reálném čase možné slyšet výhradně v rozhlasovém přenosu. Interprety jednotlivých částí byli flétnistka Yanina Aliachnovič na nádvoří pražské HAMU, trombonista Štěpán Janoušek na nádvoří Novoměstské radnice a saxofonista Miroslav Tóth na Horním náměstí v Olomouci.
Hudebníci dostali pokyny směřující nejen k rozhlasovému přenosu, ale také k zamýšlenému vytvoření samostatné kompozice, kterou Jan Trojan dokončuje v těchto dnech. Trojan ve svém konceptu využil nejen možností rozhlasové techniky, ale také odlišného času zkoušky sirén v Olomouci. Je to jediné město v České republice, kde zkouška probíhá až deset minut po poledni, aby nerušila vyzvánění olomouckého orloje. Trojanova kompozice Trans-Mi-Sirenes-Mei není zapsaná do partitury, existuje k ní pouze koncept rozepsaný do scénáře.
Sirény na hradbách směrem k Albertovu
Nejbližší zkouška sirén zpestří svátek 1. máje, autorem skladby na tento den je Ian Mikyska. Open air koncertu na bastionu nad Folimankou bude předcházet komentovaná procházka Albertovem a Karlovem, podrobnosti zveřejní web Orchestru Berg.
Mikyskův Sled několika zvuků a tich se koncepčně nachází někde na půli cesty mezi Pudlákovou Sirénou a Trojanovým happeningem. Skladba pro elektrickou kytaru, dva klarinety a perkuse začne s ohlášením zkoušky sirén. Víc už se ale před provedením nehodí prozrazovat.
