Per Oddvar Johansen patří k těm nejkreativnějším norským bubeníkům; ke svým projektům především pro ECM či Act Music ho vyhledávali a vyhledávají např. Peter Wettre, Christian Wallumrød, Trygve Seim, Adam Baldych, Solveis Slettahjell, Vigleik Storaas, Jan Erik Kongshaug a The Source. Nyní natočil své debutové album, jež ale 25.března vydá britský label Edition Records. Zove se Let´s Dance a Johansen ho natočil se svým krajanem, pianistou Helgem Lienem, a avantgardním dánským saxofonistou Torbenem Snekkestadem.
Na téměř třiačtyřicetiminutovém albu zní devět nijak zbytečně rozměrných skladeb, v nichž trio pracuje především s meditativní, majestátní, lyrickou náladou. Chtěl jsem zkusit dělat hudbu s rubatem, bez tepavého rytmu, lyrickou a jako otevřenou zvukovou krajinu, svěřil se lídr, jenž tady hraje nejen na bicí, ale též na dřevěné perkuse, housle, vibrafon, kytaru, obstarává elektroniku a je autorem většiny kompozic. Dvě totiž vznikly volnou improvizací. Vzhledem k tomu, že natáčení probíhalo ve studiu IsitArt hluboko ve švédských lesích, v naprosté samotě, vznikly sice značně rozvolněné, místy atonální, ale přesto neobyčejně křehké skladby – ve Forest Flower zní i preparovaný klavír a značně zneklidňující elektronika, Impromptro sytí minimalistická figura a tenorsaxofon, něžný jako pohlazení. Johansenovy kompozice se pak vyznačují jímavými melodiemi, zvukově mlžnými opary a inspiracemi ve skandinávských lidových baladách. V úvodní Let´s Dance se sopránka doslova rozechvívá, zatímco bicí postupně zahušťují křehkou materii. Leckde, zvláště tam, kde Snekkestad použije tenora, může hudba evokovat Jana Garbarka (např. No.7, Families a závěrečná Song M), ale jeho hra je rejstříkově mnohem bohatší, ovlivněná jeho působením na avantgardní scéně. Nejprůkaznější je to v nádherně vystavěném lyrickém obraze Panorama. Z převládajícího soundu se poněkud vymykají, ale zároveň ho vlastně ještě více umocňují, dvě skladby. Miniatura Uluru (for Anette) je postavena na zvuku podladěné kytary, jednoduchých hřmotných úderů bubnů a v závěru zurčení vody a ptačího cvrlikání. Flying představuje naopak nejdelší kompozicí alba (8:24) a je zalita táhlými smyčcovými vlnami a ambientním elektronickým oparem. Vskutku při poslechu můžete zažívat pocit, jako byste létali nad lesnatou krajinou protkanou krajkovím mlhy…
Per Oddvar Johansen: Let´s Dance
Edition Records (https://editionrecords.com)