- Inzerce -

Petr Válek: HEXUM-EX

Stále věhlasnější neúnavný multimediální umělec a improvizátor, Petr Válek, zdomácněl v posledních letech i na slezském labelu Korobushka Records. Jeho nejnovějším počinem pro tuto značku je osobitý devadesátiminutový mix všemožných zvukových záznamů, jež nasbíral během uplynulého roku.

Ať už člověka nadchne z Válkovy tvorby napřed i jen jediný její segment, např. performance, tvorba pohyblivých zvukových soch či osobitě designovaných analogových syntezátorů, hudební tvorba, zavalující youtubering, či klasičtější výtvarné techniky včetně jedinečných ilustrací v dětských knížkách, při následném setkání s těmi dalšími sférami musí uznat, že je Válek jako autor esteticky bravurně konzistentní, protože to je jeho osvědčená cesta k mistrovství v jeho jedinečném i univerzálním slonovství v porcelánu, které baví, vede k soucitu i k mnohým zamyšlením. V poslední době Válek pravda mírně polevil v chrlení spontánních skečů apod., místo toho zjevně déle sbíral všemožný zvukový materiál pro uplatnění v komplexnějším útvaru, a jeden z nich vyšel teď, 30. srpna, v podobě devadesátiminutové audiokazety. Název HEXUM-EX může evokovat mnohé, Hexum je třeba i tradiční skandinávské příjmení, jež může původně znamenat i strašidelný dům, ze slangových užití tohoto slova si netroufám tipovat něco chybně.

Během první strany zvukově zažijeme všemožné z Válkova tradičního hlučného arzenálu, avšak její formu rámují především hlasové pasáže, v nichž vystupuje tu odvážné dítě spontánně si prozpěvující árie o světově důležitých otázkách, nebo žena bodaná do prstu, která ale svým freak-outem v úvodním lo-fi blues navodí ihned celé nahrávce nakažlivý dřevně domácký ráz, ten je později podpořen i starším ženským hlasem. Jinak tu řádí iracionální halas všemožného harampádí, zvukově obdobný videím z mistrovy věčně se rozpadající youtuberské dílny nebo ze sklepa, z něhož je potřeba vynést hrnce. Dojde samozřejmě i na vstupy samodělných syntezátorů či záznamy situací v prostředí přírody a nezasteskne se nám ani po Válkových projevech či dokonce popěvcích v jeho vlastním dada-jazyce.

Druhá strana má přes celkovou pestrost zase jinak přehlednou formu. Po úvodních dvou minutách smyček příjemného nezkresleného (!) cinkání zkontroluje Válkův ďábelsky rozverný smích naši pozornost a spustí se koláž záznamů na lo-fi mikrofony ze všemožných zvukových či hlukových aktivit, resp. doufejme, že se mezi tímto panoptikem nenacházejí i dokumentace autorových pokusů o skutečné domácí práce. Tuto skrumáž přeruší pouze obdobný vstup dětského hlasu a desetiminutové majestátní defilé čistého bzíkání a pulzování analogových syntezátorů snad bez jakéhokoli prostorového efektu, které by ostatně stejně jen odváděly pozornost. Tady studujeme vážně a napřímo jen samotné zvukové zdroje a metody záznamu či amplifikace.

Album nabízí setkání s rovnováhou mezi noisem a radikálním dadaismem na straně jedné a se zábavou i rurálním klidem na straně druhé. Už jen to by bylo na tvorbě Petra Válka výjimečné.

Petr Válek: HEXUM-EX
Korobushka Records (https://korobushka.bigcartel.com)


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.