- Inzerce -

Phaerentz: Autofinger

Již přinejmenším od jeho období hry na gramofony bez desek pronikly do hudebního myšlení Petra Ference pozorné až meditativní ponory do táhle se vyvíjejících zvukových bloků a jejich minimalistického obrábění. První tři pouze číslované tituly pod jménem Phaerentz se odehrávají především ve znamení kazetových mikrosmyček. Nejnovější počin Autofinger, vycházející jako download a cd-r, však zastihuje autora pravděpodobně opět i u zvuků jeho nativního gramofonu, na němž ovšem zřejmě opět rotují pouze jiné věci než vinylové desky, a to například i věci zjevně kovové. Elektroakustickému signálu ovšem stojí v cestě také rozličné granulace či mikrosmyčky a výsledný poněkud nemocně působící zvuk prvních přibližně dvaceti minut tak má v sobě mnoho faktorů konstatntních a zároveň i mnoho neperiodičnosti. V některých parametrech je tento zvuk tak prazvláštně iritující, že by díky nevšednosti zážitku mohl mít ve své stylové sféře poměrně hitový potenciál.

Jediný více než třičtvrtěhodinový track tohoto alba je však složen z více komponentů. Po výše popsané úvodní “větě” se chopí vedení osamělé tajemné údery v nekompromisně dlouhé dvojjinaké smyčce, které se brzy začnou potkávat a rytmicky křížit s basovými klavírními tóny. V tišším druhém plánu se projevují další, spíše noisovější zvukové vrstvy. Z každého úderu se drolí rozličné střepinky digitálního zkreslení, jinde vylézají táhlé šumy, někde je tam prý i zvuk drezíny. Ovšem nakonec jsou to ony táhlé basové klavírní tóny, které nenásilně, s vědomím faktické převahy a tedy bez jakéhokoli spěchu převezmou vůdčí úlohu v kompozici až do jejího finále, to vše za stále sílících proměnlivých šumů. 

Z názvu alba vyplývá jednoduchost, strojovost i nahodilost zmatené strojovosti, tedy je název Autofinger dokonale zapuštěný do celkového sdělení tohoto alba. Alba, které díky informačně bohatému vlastnímu obsahu nepotřebuje ani žádné dovysvětlování vnějším příběhem, jenž se ale samozřejmě v opravdové skutečnosti minimálně jednou musel bezpodmínečně odehrát.

 

Phaerentz: Autofinger

Phaerlag (https://phaerentz.bandcamp.com)

 

 


Marian Palla: Na hudbě není důležité, co zazní a jestli vůbec

Když jsem se měl učit, tak jsem hrál, a když jsem se dostal na konzervatoř, tak jsem zase maloval. Teď mě napadá, co budu dělat, až tu nebudu, uvažuje moravský umělec.

Může být krize krásná?

V Kampusu Hybernská bude ve středu a čtvrtek prostor pro hudbu, zvuk a udržitelnost.

Dlouhé stíny, odcházející světlo a skicář nočních můr Davida Tibeta

Do Prahy se v listopadu vracejí Current 93. Po osmnácti letech vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy.

Kytara řítící se z kopce

Marc Ribot hvězdou třídenního festivalu v Labské filharmonii.

Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.