- Inzerce -

Phaerentz III

Phaerentz III

PHAERLAG (https://phaerentz.bandcamp.com)

 

Petr Ferenc, jehož jméno není třeba dlouho čtenářům HIS Voice představovat, ve třetí sólové nahrávce zkoumá svůj pobyt v Hamburgu a za použití různých technik pracuje se zvuky převážně v čisté podobě. První skladba Monochrome otevírá album zvláštní akustickou procházkou, těžko říct, zda šťavnatý dozvuk pochází ze hamburské Kunstahalle, kde byla nahrávka natočena, nebo zda byl efekt přidán v postprodukci. Vrzání podlahy je podrobeno řadě striktních kompozičních pravidel a výsledek zní jako zareverbovaný tenis na praskajícím zamrzlém rybníku.

Druhá skladba/improvizace Tape music Schiphorst 2013 hned od počátku dává vědět, že o žádnou selanku opravdu nepůjde. Vcelku poklidný ambient terénnní nahrávky střídá sedmadvacetiminutová asambláž klouzajících a krátkých smyček. Páskové opakovače určené k výuce výslovnosti jazyků jsou náležitě znásilněny, drobné odchylky a nepřesnosti dané formátem dostávají smysl právě pomocí extrémně repetitivního pojetí skladby. Na počítači by to nejspíš byla nuda. Pulsující výlet na hranicích snesitelnosti určitě není pro každého, ale trpělivost se vyplatí, protože akustické detaily smyček vyvstanou až po delší době. Sluch se po zaplavení zvukem přelaďuje sem a tam, a mnohem zřetelněji vnímá i drobné nepravidelnosti, vibrace se různě proměňují a poloha sluchového ústrojí v místnosti se stává součástí celé kompozice. Kromě soustředěného poslechu lze také album doporučit k úklidu, obzvlášť skladbu Tape music Schiphorst 2013. Některé frekvence jsou slyšet v rohu, některé před reproduktorem, jiné se prazvláštně skládají a zase rozlučují. Pokrucování hlavou a pohyby s koštětem mohou vzdáleně připomenout tanec, ale dance music se opravdu nekoná.

O závěreční sinusové ódě Good Morning (přes opakovaný poslech se zdá, že nejde o cover „kokrhací“ skladby Beatles ze Seržanta Pepře) platí rovněž slova o pohybu v místnosti.  Zvukové vlny se převrací tak nějak snáze, ladněji a efekt „skládání tónů v uších“ funguje zase na jiné rovině. Psychoakustický efekt poslední nahrávky posluchač nejlépe ocení se sluchátky, efekt této binaurální rozcvičky se bude lišit s každým posluchačem, ale není příliš těžké ztratit přehled o čase a např. zapomenout odejít do školy. Všem třem částem nahrávky je společný styl práce se zvukem a orientace spíše na jeho fyzickou stránku. Než na vytříbené muzikantství je zde kladen důraz na zvláštní trpělivost, pokoru, meditativnost (samozřejmě bez korálků, zvonečků, vonných tyčinek, atd.), a schopnost ztišení, i přes množství hlasitých momentů. Album III je abstraktní, nevyvolávající konkrétní představy, nálady, ale spíš vzbuzující otázky, pocity neznámé, ba někdy i nepatřičné, nepříjemné, až si ani posluchač neuvědomí, jak rychle se stal jedním z nástrojů.

Album lze za libovolnou částku stáhnout na bandcampu, tamtéž lze objednat ovšem také na kazetě.


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.