- Inzerce -

Pip: Pip.

Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen se u nás představili coby polovina norského kvarteta Oker naposledy na festivalu Alternativa v listopadu 2016 jako předskokani svých krajanů Supersilent. Sami dva pak působí pod názvem Pip a tohle duo budeme mít možnost si vychutnat 2. února 2017 v žižkovském klubu Punctum v rámci prvního koncertu série Vrstvy Alternativy, která bude v tomto roce u příležitosti pětadvaceti let konání festivalu průběžně uvádět různé zajímavosti.

Eponymní album Pip. jasně dokazuje, že i v takovéto sestavě lze vytvářet vskutku nevšední bohaté zvukové textury, v nichž se výrazně posunuje původní potenciál daných nástrojů až k nepoznání. Vrstevnatosti a objemovosti soundu jistě přispívá i fakt, že nahrávka byla pořízena v kostele ve čtvrti Kamen v Oslu, který je pro své akustické kvality hudebníky hojně vyhledáván.  Rastenova akustická kytara tu převážně drnčí a rezonuje v hutných plochách, Larsenova trubka zase probublává, chrčí, škvrčí, chrochotá i hřmí či prozpěvuje. Úvodní skladby mají ambientní drásavě meditativní charakter, nejdelší cca desetiminutový kus Park pak od konkrétnějších poloh přechází do čiré abstrakce a zase zpátky.  Nervní Habitat evokuje vrzavé ladění symfonického orchestru. Pak se ovšem ve Fly objeví zcela normální vybrnkávání, které zahušťuje brumlající trubka. Charakteristická je tu určitá cykličnost, která má zdánlivě repetitivní účinek, ale na druhou stranu má svůj vývoj s mnoha drobnými ornamenty. Je v tom jistá strohost i zvuková pestrobarevnost.  Neidiomatická improvizace bez jazzových kořenů asociující spíše vážnohudební díla ovšem s lehkou hravostí a přirozeností.  Skutečně kreativní záležitost, kde je patrné hledačství právě především v oblasti zvukových možností bez použití speciálních efektů nebo elektronického dopingu. Tohle je skutečně alternativa k zaběhaným postupům.

P.S.: Jejich pražské vystoupení doplní ještě křest nového nosiče „striktně akustického“ tria Krekso ve složení Vojtěch Procházka, Tomáš Procházka a Petr Vrba s hostující rakouskou vokalistkou Agnes Hvizdalek.

Pip: Pip. (www. creativesources.com)


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.