Je to trochu nečekané, ale první tuzemské vystoupení projektu JG Thirwella Manorexia se – pozítří, tedy na prvního máje – v pardubickém Divadle29 odehraje v rámci projektu Jazzconnexion 2013. Nakonec ale proč ne – vládce samplů Thirwell se zvukem jazzu pracuje často a rád. Slovo mají pořadatelé:
“Skladatel, producent a performer Jim G. Thirwell používal během své dlouhé kariéry mnoho uměleckých aliasů. Je známý jakoFoetus, Clint Ruin, Wiseblood, The Venture Bros. nebo Steroid Maximus. Spolupracoval mj. s Einstürzende Neubauten, Nickem Cavem, Lydií Lunch, Nine Inch Nails, Pantera, White Zombie, Jon Spencer Blues Explosion, Coil, Red Hot Chili Peppers, Cranes, Pigface, Melvins, Megadeth, Voivod,The Cult, Front 242, Prong, E.M.F., Current 93, s Arto Lindsayem, Thurstonem Moorem, Jarboe, Philipem Jeckem, Marilyn Mansonem, Marcem Almondem, DJ Foodem, Zolou Jesus, The The a dalšími.
Thirwell se narodil v australském Melbourne, v roce 1978 se pak přestěhoval do Londýna. Po zhruba dvouleté spolupráci se slavnou experimentální skupinou Nurse With Wound se začal věnovat vlastní hudbě. Inspirovala ho explozivní vlna post-punkové kreativity a DIY hnutí ve Spojeném království stejně jako novátorské úvahy o hudbě Johna Cage. V roce 1983 přesídlil do New Yorku, kde žije dodnes. Tam se stal po boku Lydie Lunch, Sonic Youth, Swans nebo Marca Ribota jednou z klíčových postav nezávislé umělecké No wave scény.
Thirlwellova diskografie je opravdu rozsáhlá a různorodá. Určitým společným jmenovatelem jeho hudby je dramatická intezivnost, evokativnost a až filmový rozměr skladeb. Používá nástrojová obsazení a hudební postupy sahající od bigbandu přes katarzní noise, abstraktní elektroniku, komorní hudbu, seriální hudbu až po imaginární soundtracky. Někdy i vše dohromady v rámci jednoho alba. V posledních letech, zejména díky spolupráci s Kronos Quartetem, avantgardním souborem Bang On A Can a vlastním přílžitostným osmnáctičlenným souborem, se jeho zájem pomalu odklání od elektronické hudby a samplů ke klasické instrumentaci. Nejvýraznějším projektem tohoto období Thirlwellovy tvorby je komorní soubor Manorexia. Pod hlavičkou Manorexia vydal Thirlwell doposud čtyři alba, posledním je Dinoflagellate Bloom z roku 2011, kde se kromě perkusí a laptopu objevuje i klavír a smyčcový kvartet. Ani skladby Manorexie nepostrádají typickou thirlwellovskou zasmušilost, evokativnost a filmový rozměr. V recenzích jsou zmiňovány odkazy na tak různorodé vlivy jako jsou klezmerové melodie, rytmická hypnotičnost gamelanu, ambinetní drony, musique concrete, Igor Stravinskij, filmoví skladatelé Nino Rota a Bernard Hermann či minimalismus Johna Adamse.
Kromě samotného JG Thirwella (kompozice / laptop) se na výjimečném koncertě v Divadle 29 představí Manorexia v šestičlenném akustickém obsazení.
