Když jsem přemýšlel o PÚVM pro tento měsíc, bylo mi naznačeno, že by bylo zajímavé podívat se, jak dnes experimentální umělci pracují se zvukem v proměnlivých kontextech. Gert Aertsen (Brazílie 1975, žije v Bruselu) je mediální umělec, který změnil profesi – původně začal jako malíř, ale s novými technologiemi se přesunul ke konceptuálnější práci a jemným instalacím, jež reagují na své prostředí a proměňují jej. Většina jeho prací vyžaduje pokročilé schopnosti, fyzické i elektronické. Výsledek ovšem převléká technické do čistých, ležérních a minimalistických forem, a to klamavě přirozeným způsobem. Jeho rozmanité výstupy vycházejí z neustálého výzkumu několika námětů či témat, která umělec v průběhu let pomalu rozvíjí. Jedná se o druh výzkumu, jejž lze ztěží nazvat teoretickým, který však obsahuje množství odkazů k historii materiálů, komunikační technologii a médiím.
V poslední době jsme s Gertem mluvili o jeho nejnovějším zájmu o mluvící stroje (speech machines) a následných experimentálních sestavách. Umělá řeč má ve vztahu k umění dlouhou historii. Remco Scha, vědec a pionýrský mediální umělec, poskytl v přelomovém článku v nizozemském časopise Mediamatic (z podzimu 1992) první historický přehled: https://www.mediamatic.net/8635/en/virtual-voices-1.
O deset let později vytvořil společně s Arthurem Elsenaarem zároveň úchvatné a děsivé performance se svalovými aktivátory a syntetickou řečí:
Jméno Huge Harry, které Remco používal pro své prezentace a umělecké performance, přímo odkazuje k historickému dílu DECtalk Dennise Klatta ze sedmdesátých let minulého století. Pokud chcete další zvukové příklady, před pár lety vytvořilo Radio 4 přehled, který lze nalézt online. Prezentuje ho zde Lucy Hawking – ano, ano, dcera nejproslulejšího astrofyzika, který používá umělou řeč v každodenním životě:
V tomto přehledu jsem však zapomněl na jeden důležitý umělecký příspěvek. Max Mathews a Bellovy laboratoře přiměli v roce 1962 počítač zazpívat dětskou písničku Daisy Bell (A Bicycle Built for Two):
Tu o deset let později imitoval superpočítač HaL v klasice 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka:
Ovšem Gert Aertsen má jiný přístup. S využitím 3D tiskárny nově prozkoumává fyzický a historický výzkum, zabývající se tím, jak vzniká lidská řeč, a vytváří nové návrhy a objekty. Ty jsou základem pro různé a velmi podnětné instalace. Jedna z nich se například pokouší použít tlak větru na patnáctimetrovou budovu ke generování hlasu podobného lidskému. Anebo své 3D repliky umělé řeči distribuuje porůznu venku a nechává je breptat společně s tím, co přináší vítr. Nejlepší bude, když se podíváte sami a prokliknete na https://www.atkn.org/wiki/index.php/Aargh. Nezapomeňte srolovat dolů a poslechnout si zvuky, vznikající při jeho hraní na objekty:
Za pár měsíců navštíví Komunikační prostor Školská 28 v Praze. Takže zůstaňte naladěni a doufejte, že v Praze bude brzy více neočekávaných a úchvatných umělých lidských zvuků. Nebo si s ním o tom alespoň budete moci promluvit…
Překlad: Lenka Dolanová
