Kamkoliv jsme minulý týden přišli, lidé mluvili o mrtvých popových hvězdách jako Prince nebo Bowie. Ve vlaku mezi Gentem a Bruselem si nějaká děcka stěžovala: ‘Ale ne, další měsíc hrozné hudby v rádiu, teď budeme muset poslouchat to nejhorší z Prince’, a další odpovídali: ‘Buď rád, že nenahrál nic s Davidem Bowiem’. V dalším kupé zase nějací starší lidé předpovídali, která hvězda je další na řadě: jako první zmínili Paula McCartneyho a Micka Jaggera. Někdo řekl: ‘Joni Mitchell na tom v poslední době nebyla se zdravím nejlíp.’ O něco později ten večer jsme navštívili divadlo/performanci Krise Verdoncka a nové ateliéry skupiny Various Artists. Pozdě v noci otevřeli tematickou sázkovou kancelář. Pravděpodobně nejoriginálnější sázkou byla populární předpubertální dívčí kapela K3 a jí předpovězená smrt při teroristickém útoku. Alespoň že Bruselané reagují na nedávné neštěstí sarkasmem.
https://www.atwodogscompany.org/en/projects/item/173-dancer-3?bckp=1
https://various-artists-0v2g.squarespace.com/agua-con-gaz
Stalo se však něco, na co nepomyslel nikdo. O pár dní později přímo na jevišti zkolaboval a zemřel proslulý Papa Wemba, na koncertě na festivalu Femua na Pobřeží slonoviny. Bylo mu 66 let, původně pocházel z Kivu, kde bude také pohřben namísto Kinshasy, kde prožil skoro celý život. V průběhu svého života hodně koncertoval na západě, ačkoliv jeho smrt prošla hudebním tiskem skoro bez povšimnutí. V Africe byl však jedním z nejpopulárnějších hudebníků, zástupcem rané konžské rumby, která se začala rozvíjet ve čtyřicátých letech, a stala se populární v šedesátých sedmdesátých. Příbuzným tanečním žánrem je soukous, který hrál také. Také hrál kwassa kwassa a ndombolo.
Dovolte mi krátké vysvětlení. Se všemi těmito styly jsme se setkali v osmdesátých a devadesátých letech, kdy jsme byli znavení běžnými retro a new age promo koncerty world music, i když i tam se vyskytlo pár zajímavých hudebníků. Takže Papa Wemba se nám moc líbil. Měl svitu téměř čtyřiceti hudebníků, můžů, žen i dětí všech věků, kteří cestovali s ním. V jednu chvíli se tři konžští chlapci ocitli u nás doma, zatímco jejich rodiče, strýčkové a tety zkoušeli a koncertovali. Většinu z těchto afrických hudebníků podporovaly politické režimy oné doby, takže Papa Wemba měl podporu diktátora Mobutu. Později byl obviněn z ilegálního převádění lidí do Evropy, a dokonce šel za to v Paříži do vězení. Vždy tvrdil, že jsou součástí skupiny, a že pokud by děti zůstaly v Evropě, bylo by to jen proto, aby jim zajistil lepší vzdělání a budoucnost. Je zapotřebí vědět, že když žil v Kinshase, prohlásil se za kmenového vůdce komuny hudebníků, populárního místa setkávání mládeže z oblasti Matonge. Kongo v té době zužovaly a stále zužují dlouhé série válek, které by bylo možné pro jejich rozsah a délku nazvat třetí světovou válkou.
Nejprve ale poznámka o hudbě. Historie konžské rumby začíná s velkou kapelou Le Granda Kallého zvanou TPOK, což je zkratka pro ‘Tout Puissant Orchestre Kinshasa’, tedy Všemocná kinshaská kapela. Styl soukous je nyní známý díky inovativnímu kytarovému stylu, který zavedl Franco, nazývanému ‘minisólo’, což je v zásadě kytarista, hrající kontinuální arpeggio technikou a doplňující hlavní a rytmickou kytaru. Výše zmíněná kwassa kwassa (či kwasa kwasa) je hudební subžánr soukousu a taneční rytmus z Demokratické republiky Kongo, který začal v sedmdesátých letech. Jedná se o velmi expresívní tanec, při němž se boky pohybují dozadu a dopředu, a ruce následují pohyby boků. Byl velmi populární v Africe na konci osmdesátých let. Ndombolo, příbuzná a novější verze kwassa kwassa je dokonce ještě rychlejší tanec s komíháním boků. Již před více než deseti lety byl zakázán rozhlasovým stanicím v Mali, Kamerunu, Keni a Kongu, kvůli obvinění z obscénnosti.
Papa Wemba byl také součástí onoho typického afrického dandysmu, stylu strojení se zvaného vzhled ‘La Sape’. Saxofonista Manu Dibango řekl o Papa Wembovi: ‘Celý jeho přístup k oblékání byl součástí onoho narativu, že nám Afričanům byla tak dlouho upírána lidskost. Lidé k nám vždy přistupovali se stereotypy a on říkal, že dobře se oblékat není jen záležitost peněz a není to jen něco pro lidi ze západu, nýbrž že i my Afričané máme eleganci. Byla to záležitost sebe-definování a odmítnutí toho, abychom byli svlečeni z naší lidskosti.’ (https://en.wikipedia.org/wiki/La_Sape)
Jeho nejznámější kapela je pravděpodobně Viva la Musica, s níž se proslavil. Naše oblíbené písně zahrnují Excuse me a Bakwetu, ale zatímco brouzdáte, poslechněte si i to nejlepší z jeho sbírky.
Papa Wemba také hrál hlavní roli v roce 1987 ve velmi krásném filmu ‘La Vie est belle’ (režisérů Mwezé Ngangury a Benoîta Lamyho). Film je online, takže do tance!
Fotografie: Poslední koncert Papa Wemby a dva truchlící fanoušci.
Překlad: Lenka Dolanová