- Inzerce -

Radiový koutek: Theremin ze tří přijímačů

Theremin je jedním z nejstarších elektronických hudebních nástrojů. Lev Sergejevič Těrmen sestrojil první exemplář bezdotykově ovládaného oscilátoru již v roce 1920. Od té doby se stal nedílnou součástí nejrůznějších horrorů či sci-fi filmů a využívají jej skladatelé moderní vážné hudby i noisoví solitéři.  Kromě toho patří také k jedněm z nejobtížněji ovladatelných instrumentů, jelikož citlivé anténky vyžadují velmi jemné pohyby a sebemenší zaváhání se ihned projeví ve výsledném zvuku. Ve vlastnictví thereminu tak spočívá pouze část úspěchu, přesto i s dostupností mohly být do nedávna značné problémy. Zájemci o theremin to nemají nejlehčí – zapůjčit si tento zvláštní nástroj může být obtížné a originální model dosahuje astronomických cen. Do nedávna byli thereminů chtiví zájemci odkázáni na více či méně schopné bastlíře. Zaplnění díry na trhu na sebe nenechalo čekat a od roku 2013 vyrábí jednoduchý theremin dokonce i tuzemská firma Widara, která má v katalogu i další zajímavé efektové krabičky. Zvuk thereminu dokáže být velmi přitažlivý, obtíže spojené s jeho zkrocením mohou být však natolik fatální, že původně roztomilá krabička s anténkou snadno skončí v nejhlubších útrobách skříně.

kout2.jpg

kout3.jpg

Proto se vyplatí vyzkoušet si hru na theremin tak trochu nanečisto: pro rychlou domácí „výrobu“ jeho zjednodušené verze postačí tři starší rozhlasové AM přijímače. První dva z nich není třeba nijak modifikovat, pouze první naladíme na 1500kHz a druhý okolo frekvence 1050kHz.  Signál mezifrekvenčních bloků (455kHz) se mísí v detektorech přijímačů a rozdílová frekvence se projeví tak, že při ladění přijímače slyšíme ticho. Třetí přijímač dodá dalším oscilátorem potřebný tón, bohužel ale vyžaduje malou úpravu: nejcitlivější ze čtyř přídavných kontaktů ladicího kondenzátoru je třeba propojit s teleskopickou anténou. Správný kontakt lze nalézt metodou pokus-omyl nebo podle následujícího návodu. Výsledný tón lze následně rozlaďovat přibližováním ruky k anténě, čímž vzniká efekt velmi podobný ceněnému elektronickému nástroji. 

 

kout4.jpg

Jednoduchý efekt kdysi používali také opraváři rádií k ověření funkce mezifrekvenčního bloku – doba, kdy se spotřební elektronika běžně opravovala, je podle všeho definitivně pryč. Zmiňované starší přijímače se dají najít u kontejnerů, na půdách, za hubičku zakoupit na blešáku či na internetových aukcích. Malá znouzectnost se s „lehkým“ zpožděním dostala i do prestižních galerií a výše nastíněný koncept působivě shrnuje japonský umělec Yuri Suzuki:

Pokud se stále zdá, že thereminů stále nebylo dost, doporučuji ke shlédnutí experimentálně poetický snímek Ondřeje Vavrečky a Violy Ježkové s názvem Sedm uší zvířetníku, který doprovází téměř výhradně thereminový soundtrack a komentář všehoschopného stavitele Stanleyho „Robotmana“ Povody.


Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.

Hermovo ucho – Hudba v Plošinách

Kde končí refrén a kde začíná hudba? K dvojímu výročí Gillesa Deleuze.

Mýtus o alfalabuti

Kniha, kterou Nick Soulsby věnoval Michaelu Girovi a Swans, je mýtizující orální historií a přečíst si ji můžeme i v českém překladu.