- Inzerce -

Rashad Becker na festivalu Alternativa

Jednou z netrpělivě očekávaných osobností experimentální elektronické hudby, která letos vystoupí na festivalu Alternativa, je zvukař a tvůrce etnické hudby smyšlených druhů Rashad Becker.

Tento berlínský ohýbač zvuků, producent a mistr masteringu, jemuž prošly pod rukama stovky vynikajících nahrávek od tak odlišných tvůrců jako jsou Shackleton, Mika Vainio či Erik Friedlander, zavítá po pěti letech opět do Prahy a vystoupí sólově 2. listopadu v Meet Factory.

Rashad Becker. Foto © Camille Blake

Rashadův zvuk bývá popisován jako „extrémně vrstvený“, „plný detailů a nečekaných kompozičních zlomů“, a přestože je tvořený kompletně synteticky, může nám často připadat jako silně zkresleným vyobrazením světa zvuků, který nás obklopuje. Série nahrávek Traditional Music of Notional Species, v rámci níž doposud vyšla dvě alba, dává naplno zakusit zvukovou bohatost jeho hudební představivosti. Zatímco na první desce vydané v roce 2013 se Becker uchyluje ke klouzavým, bublavým a všemožně se přelévajícím zvukům a glitchům, mezi nimiž vzniká napětí a dynamika, druhý díl doplněný označením Vol. II z roku 2016 rozšiřuje zvukové možnosti svého předchůdce a doplňuje ho o další kompoziční přístupy, překotné rytmy, ještě nahuštěnější struktury apod. Přestože se Becker vyhýbá manipulaci předem nahraných zvuků a brání se používání terénních nahrávek, jeho metody ohýbání zvuků bývají často přirovnávány k postupům musique concrète. Kovově znějící témbry na druhém albu v polyrytmických pasážích nám leckdy mohou asociovat metalofony gamelanu, prolétávající poryvy zvuku bzučení hmyzu a rytmické dunění zase didgeridoo či jiné nevšední dechové nástroje. Obě zmíněná alba vyšla na značce Billa Kouligase PAN, pro níž Becker rovněž masteruje.

V jakém smyslu Beckerova vysoce artificiální hudba naplňuje definici tradiční hudby? Možná právě v tom, že se snaží mapovat podoby hudby, která tvoří kořeny veškeré hudby, jen se nám ve své ryzí podstatě neustále ukrývá. Becker se této představě hudby snaží dosáhnout spíše elementárními a strukturálními než mimetickými prostředky, nicméně zároveň sám nepopírá, že se inspiruje hudbou různých mimoevropských kultur jako například hudbou korejskou. Jak sám uvádí,  pojem tradice ho přitahuje, protože se v ní vytrácí koncept autorství, formuje sebe sama a představuje tak pro něj podnětný přístup k hudbě. A co si představit pod obskurním označením „pomyslné druhy“ (notional species), na něž se Becker odkazuje v titulech svých alb a jejichž hudbu údajně ztvárňuje? Tento „tělesný“ přístup ke zvuku je Beckerovi blízký – rád si totiž nejdřív vytváří představy nositelů svých zvuků a až následně je pomocí zvuků vykresluje.

Becker dává přednost hraní naživo před nahráváním, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že se v berlínské líhni techna i všemožné elektronické hudby Dubplates & Mastering i ve vlastním studiu Clunk nasedí při masterování nahrávek ažaž. Kromě sólového hraní se představil několikrát s versatilním berlínským souborem Zeitkratzer, vystupuje s newyorskou skladatelkou a multiinstrumentalistkou Ashley Paul, hraje v duu s jihokorejskou cellistkou Okkyung Lee a se skladatelem a perkusionistou Elim Keszlerem a zahrál si i s multiinstrumentalistou Moritzem von Oswaldem a s mnoha dalšími skvělými improvizátory. S Kouheiem Matsunagou se věnuje telepatickým vystoupením, při nichž v tutéž chvíli nahrávají různí hudebníci na různých místech, aniž by jeden druhého slyšeli. Nahrávka ze seance takto na sebe telepaticky napojených muzikantů vyšla pod názvem Terapa EP na značce Other People v roce 2015.

 

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.