- Inzerce -

Roel Meelkop & Mecha/Orga: Rotterdam 54:21

Roel Meelkop & Mecha/Orga: Rotterdam 54:21

Monochrome Vision (www.monochromevision.ru)

 

Na začátku loňského roku se řecký soundartista Yourgis Sakellariou, alias Mecha/Orga, domluvil s holandským kolegou Roelem Meelkopem na společném projektu, který bude vycházet z terénních nahrávek z Meelkopova bydliště, tedy z města Rotterdamu. Nasbírali tedy společně zásoby materiálu a porovnali se s nimi dohromady i každý zvlášť.

Album Rotterdam 54:21 tak logicky obsahuje tři tracky. Jako stěžejní lze chápat první nejrozsáhlejší Duet (přes třicet minut), na němž pracovali oba umělci společně. S terénními zdroji si zde pohrávají občas jen detailně, záznamy se pak proměňují jemně a pozvolna, posluchač se může jen pomalu ujišťovat, zda se ještě nachází například na staveništi v centru Rotterdamu a kdy se již jeho pozornosti zmocnil jiný abstraktní rozměr vzešlý z manipulace s původním materiálem. A nebo zde najdou výraznější uplatnění třeba analogové syntezátory, které se prostoru zmocní svým nekompromisním zvukem a minimalistickými strukturami. Celkově má nahrávka poměrně široký dynamický rozsah, někdy na nás delší dobu jen zdálky šumí tichá surová, či možná ještě nějak přefiltrovaná terénní nahrávka a v nečekaném momentě do ní může vpadnout jiná podstatně hlasitější industriální nebo již zmíněné syntezátorové kreace. Ideální je tedy pro tuto desku zřejmě soustředěný poslech v klidu na kvalitní reprosoustavě člověkem, který si chce užít všechna velká i detailní zvuková dramata.

V expresivitě na první skladbu navazuje až na závěr Sakellariou, který svůj sólový téměř devítiminutový kus posunul do celkového industriálního vyznění, byť je přítomen třeba i kostelní zvon, Meelkop ve svém čtvrthodinovém intermezzu není náladou o moc daleko, avšak pracuje především se šumovějšími materiály, s nimiž dokáže vybudovat různé nálady od agresivního vyplnění akustického prostoru po tichou meditaci.

Celek na první poslech nemusí působit úplně konzistentně, zvláště pokud mu nevěnujeme dostatečné soustředění, hlubší poslech nám to je ale schopen revanžovat i se všemi úroky. Přestože tu řada pasáží může působit jako nějaký již mnohokrát slyšený ambient, při důkladnějším zkoumání se tu celkovou formou i jejím obsahem můžeme zabývat ještě hodně dlouho.


Zkouška sirén: Caligula jako opera?

Nová podoba skandálního bijáku drží pohromadě hudbou. 

faust z Berlína

Bubeník Werner Zappi Diermaier dovedl novou sestavu krautrockových legend Faust k druhému albu. Přizval k tomu členy Einstürzende Neubauten i die ANGEL.

Udržitelnost, improvizace i umělá inteligence

Projekt Sustain v Hybernské pokračuje.

Třicet let v zajetí hluku

Radek Kopel o zvukovém proudu jednoho gruntu a řady jmen.

Hermovo ucho – S patosem v srdci

Brno Contemporary Orchestra zahájil novou sezónu koncertem na téma „Kardio“.

Hudební Grand Prix v Monte Carlu

Intonarumori ve městě posedlém automobily – premiéra Luciana Chessy.

Zkouška sirén: Rok české hudby jinak?

Smetana a Stockhausen se potkají na brněnské Expozici nové hudby

Extrémně raritní nástroj, na který si nestačí párkrát zahrát

S Miroslavem Beinhauerem o sólovém albu pro šestinotónové harmonium.

Helmholtz-Funk

Se skladatelem Wolfgangem von Schweinitzem o čistém ladění, hudebnosti hebrejštiny i prostorovosti sterea.

Hermovo ucho – Letiště (v plurálu)

Kdo by nechtěl využít specifický veřejný prostor jako realizační médium pro své nerealizovatelné vize?!