- Inzerce -

Rychle a hlučně

Britská hlukově krautrocková formace Vert:X je v letošním roce vydavatelsky velmi aktivní a navíc zřejmě směřuje ke stále syrovějšímu zvuku.

Základní sestavou Vert:X je nyní trio Dave Millsop (elektrická kytara), Neil Whitehead (baskytara) a Mat Handley, jenž má na starost elektroniku včetně beatů, dlouhodobě ovšem často spolupracují s dalšími hosty, vždy se ale drží svého hesla, hrát zkrátka rychlou a hlučnou hudbu pohybující se mezi krautrockově psychedelickými plochami nad rytmem typu motorik a hlučnějšími styly jako noise či industrial.

Letos v lednu vydali Vert:X album BoildHed, které obsahuje tři rozsáhlé pouze číslované tracky, jejichž hrubě střižené začátky a konce nezastírají, že se jedná o vybrané úseky zřejmě z delších improvizačních proudů. Nejdelší (18:50) a zvukově nejsurovější potkáme hned na začátku. Jde zkrátka o jednu velkou pestrou noiserockovou jízdu zachovávající si stále stejný groove i akord. V celkově hutném zvuku je nejživelnějším prvkem Millsopova věčně sólující či řvoucí kytara. Další dva kusy jsou ohledně intenzity již o stupínek mírnější, na nekompromisnosti jim to ovšem neubírá. Více se v nich můžeme opájet klasicky motorickými bicími, ovšem Millsopův opět silný projev udržuje skvěle posluchačskou pozornost, že nám ani při dalších patnácti a deseti minutách vždy pouze o jednom základním riffu rozhodně nuda nehrozí. Ve třetím bloku každopádně potěší navíc také šťavnaté syntezátory v táhlých tónech či arpeggiích.

Pro změnu ve snad ještě divočejší podobě můžeme přistihnout tuto kapelu na aktuálním singlu Spikes In My Day​-​Glo ​/ Analgesic. Vert:X na něm spojili své síly s též velmi expresivním chroptícím vokalistou Petem Hopem, též velmi aktivní postavou na poli punkové a d.i.y. scény. Elektronické beaty tu více simulují klasické punkové sypačky, v druhé písni Analgesic dojde k ještě větší celkové zvukové destrukci. A právě ta nás má nalákat i na chystané společné dlouhohrající album pod hlavičkou Vert:X + Pete Hope. Ve společnosti těchto nekompromisních hudebníků se tedy zřejmě máme na co těšit i nadále.

Vert:X: BoildHed
Vert:X: Spikes In My Day​-​Glo ​/ Analgesic


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.