Za přelomovou spolupráci je považováno setkání japonské saxofonistky Ryoko Ono a nizozemského bubeníka Rogiera Smala na albu Wood Moon. Tyto dvě výrazné osobnosti improvizační scény natočili devět tracků, skladeb bez nutnosti pojmenování. Neboť je v nich obsaženo vše, co se dá hudbou vyjádřit. Díky amsterodamskému labelu Tortizok Zoundz ve spolupráci s dánským vydavatelstvím Jvtland tyto nahrávky pak 4.března vyšly na CD.
Přívlastek přelomová je v případě jejich spolupráce na místě. Mezi nimi funguje naprosto přirozeně až (kon)geniální komunikace, jsou na jedné vlně nejen muzikantsky, ale také ideově. Oba protagonisté jsou ostřílení improvizátoři – Ryoko Ono má vlastní kapelu Ryorchestra a je polovinou SaxRuins, Rogier Smal hrál např.s Marshallem Allenem, Dylanem Carlsonem, Eugenem Chadbournem, Asunou Arashi či Davidem Birchallem. Příležitost zahrát si takto spolu v duu využili beze zbytku. Vznikla tak deska, jejíž obsahem je mnohotvárný život člověka přetavený do srozumitelné, byť často expresivně vypjaté improvizované hudby. Pozoruhodnější o to více, že podíl neidiomatické improvizace, jež v současné době free-improvisingu vládne, je podstatně menší…
Oba aktéři vycházejí hlavně z free-jazzu, kde dueta tenorsaxu a bicích byla častá již od raných 70.let (viz.např. Rushied Ali & Frank Lowe), ale vnášejí do něj více evropského ducha. To znamená neovlivněného africkými polyrytmy a šamanstvím vůbec. Dokáží být brutální i lyričtí, uvnitř každé skladby panuje nepřetžitý párový pohyb, jen zřídka ten který hlas osamí. V tracku č.4 zazní i lidský hlas (neartikulovaná polodeklamace Ono), jenž ovlivňuje stavbu kompozice. Všechny skladby gradují, a to mnohdy až eruptivně, s vražednou silou vulkánu. Intenzita je ale ve všech fázích proměnlivá, muzikanti ji užívají k hlubšímu ponoru do interakce, zároveň až fyzicky pociťovaného vnitřního pnutí; tím obohacují celkový výraz o další dávky emocí, zvukových barev, dokonce útržků podvědomých melodií. Proto již v pátém tracku slyšíme náznaky gospelu či spirituálu, takže se projev Ono a Smala nakonec vydává k samotným pramenům free-jazzu. Následující (šestá v pořadí) skladba se stává dokonce výletem do šírého světa, neboť vedle bluesového feelingu je sycena též arabskou a balkánskou taneční melodikou! V závěru strhujícího, více než osmiminutového toku saxofonistka užije snad všechny možné rejstříky svého nástroje, včetně atonálních. Typické prvky neidiomatické hry použije Ono ve dvou skladbách (7 a 9), ale nikoli jako hlavní stavební nástroj, ale jen jako výrazový prostředek, od níž se improvizace odpíchne; v poslední skladbě je to například žbluňkání. Saxofonistka mne ale doslova srazila na kolena dechberoucími bachovskými legaty v tracku č.8. Smekám v nelíčeném údivu!
V hudbě na albu Wood Moon je prostě všechno. Jako v životě…
Ryoko Ono & Rogier Smal: Wood Moon
Toztizok Zoundz (https://toztizok.com)
Jvtland (https://www.jvtlandt.com)