- Inzerce -

Saint Leidal The 2nd: Future Tiberian Baths

Saint Leidal The 2nd: Future Tiberian Baths

Farbwechsel  (https://farbwechselmusic.tumblr.com)

 

Desátá položka budapešťského labelu Farbwechsel se nenápadně odchyluje z nastolené linie rovných lo-fi beatů. Producent András Leidal tvoří minimalistickou estetikou zašifrované hity s přesahy do shoegazu, diska, ale především vždy okořeněné jistou dávkou nepatřičnosti a autodestruktivity. Label v přiloženém textu trefně poznamenává, že album zní jako „chobotince v akváriu jamující na osmdesátkové filmy pro teenagery.“

První skladba Body Bubble 1 směšuje příjemné ambientní textury s acidovou psychedelií, statická masa zvuku se pomalu hýbe ze strany na stranu, doprovázená roztomile naivní basou.

Kvílející osmdesátkové syntezátory v Body Bubble 2 vůbec neztrácejí dech a znějí naopak stále víc a víc svěže. Následující tracky zblízka zkoumají odvrácenou stranu rytmické elektroniky, ve skladbě Bad zní mimo jiných bizarností celých pět minut dosti lepkavé synťákové nálety a její název skutečně odpovídá obsahu. O poznání méně vlezlou a poklidnější skladbou Afterparty naštěstí lehce autistický večírek nekončí. V My First Car se vrací ambientní pady doprovázené acidovou basou a zlomyslně nahlodávané občasným zakňouráním syntezátoru. Úderka Over Me by se mohla stát hitem, nebo jím možná byla před producentovým zásahem.  Poněkud spartánské aranžmá potenciálnímu hitu každopádně klade nemalé překážky, přesto klopýtající rytmy oplývají zvláštním šarmem. Trochu mysteriózní lovesong A Long Way To Renata (And Back) lahodně mísí styl připomínající produkci labelu Chain Reaction se supícím diskem, trumpetami a čvachtavými perkusemi. V závěru tracku se celý mix rozpadne do delayované linky a na chvíli v transformované podobě vystane znovu z popela. Nahrávka působivě přechází mezi hravým experimentem a relativní poslouchatelností, ambient se zde servíruje nenuceně, s obvyklou melancholií, ale i s méně obvyklým černým humorem. Ve dvou závěrečných remízech, o které se postarali producenti Route8 a Norwell, se prolínají plíživé textury s houseovým rytmem. V porovnání s originálním materiálem působí přímočařeji, ale DJové a tanečníci z nich budou mít větší radost. Jde o jednu z nejzajímavějších nahrávek v katalogu labelu Farbweschel a album je k poslechu a koupi na jeho Bandcampu.


Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.