Samčo, brat dažďoviek: Slobodny nezavisly album; Živšie to už nebude
https://samcobratdazdoviek.bandcamp.com/
Od Čadce k Dunaju počuť čudnú nôtu. Jejím autorem je mladý a umělecky plodný jedinec, jehož tvorba je v pravém slova smyslu originální (na bandzonu označena za speed-aggro), a který si říká Samčo, brat dážďoviek. Jeho tvorba je dost možná podněcována podmínkami, které by u nás nebyly opakovatelné. Mám na mysli silnou roli konzervativismu reprezentovaného katolickou církví a hlavně neopakovatelným slovenským nacionalismem, který sice často působí vtipně, ale každá sranda někde končí. Na konci minulého roku se na Samčově bandcampu rychle za sebou objevily dva nové releasy.
První, nazvaný Slobodny nezavisly album, vyšel na konci listopadu. Jeho hlavním tématem je znechucení z lidské hlouposti (hlavně v podobě nacionalismu a nesnášenlivosti vůči čemukoli). Samčův postoj je jasně vyjádřen: „bolí ma duša, chcem zomrieť“. Jednotlivé tracky používají záznamy z různých akcí – ať už těch politických (celý svět je proti nám) nebo těch za „tradiční život“ (homosexuálové, cikáni, kdokoli další podle aktuální nálady, jsou proti nám). Zde musím podotknout, že pokud jde o autentické záznamy, musí slovenská vlastenecko-náboženská scéna ukojit choutky a plně saturovat potřeby každého národovce. Samčo jednotlivé perly uchopil a zmixoval. V situacích, kdy je hloupost daného výroku tak nesnesitelná, že by ji snad nevydržel ani papír, slyšíme v pozadí nejrůznější zvuky (smích, kejhání hus či prostě kdákání). Ve třetím tracku máme možnost spatřit Samčovu oslavu života (mix přinejmenším divné mantry říznutý zvukovou stopou porna a monotónním šuky-šuky). Pro mě osobně je perlou velmi originální uchopení jedné písně Janka Matúšky – státní hymna naprosto samostatné a na nikom závislé Slovenské republiky v podání několikačlenného chlapeckého sboru, prokládaná záznamem z dvou podobně významných akcí – mítinku na obhajobu sochy Svätopluka, kráľa starých Slovákov a částmi komentáře k otevření kravína Jednotného roľníckého družstva kdesi, slovy mír a láska a zakončené konečným zúčtováním s Bratislavou. V této skladbě snad chybí jen výrok Jánka Sloty o radikální revitalizaci Budína či Mečiarova mávačka v přímém přenosu STV doprovázená přiznáním, že nám nikomu neublížil.
Druhá kolekce vyšla o necelé tři týdny později a je nazvána Živšie to už nebude. Působí optimističtěji než první recenzovaný, je zhruba třikrát delší a vyskytují se zde live nahrávky. Už ve druhé skladbě jsme svědky Samčovy verze Otčenáše v rytmu Come As You Are od Nirvany. Většina skladeb pak stojí na textu, často s již zmíněnými biblickými motivy („joj Noe postavil lodičku“), a znovu se objevuje i motiv Nad Tatrou sa blýska (doprovozena básní člena Národného vzdoru). Mezi klasickými nástroji dominuje kytara, ale zaslechnout lze i mončičáky (doprovod ke čtení evangelia sv. Lukáše). Většina skladeb je původních, jedinou cover verzí je Môj malý pes Bobi, vykopáva hroby od Pentagramčeku. Samčo také reaguje na aktuální „problémy“ jako např. Facebook, methylalkoholová kausa či tělo Brada Pitta.
Na Samčově bandcampu je v současné době k poslechu dostupných celkem patnáct alb a vzhledem k nevyčerpatelnosti jím užívaných témat se pravděpodobně dočkáme dalších.
P.S.: autor je politolog, osminový Slovák a osminový moravský Slovák
