- Inzerce -

Semai / Togleraq

Zima nám ještě chvíli vydrží, slunce zůstane schované a čas lásky ne a ne přijít. Řeknu k tomu jen jednu věc – nechci rozkvetlý svět! Pro udržení této nálady se opět vydám do prostředí  undergroundových/DIY labelů neortodoxní muziky, konkrétně do distra Sky Burial, které loni vypustilo pro mě téměř nepřekonatelný výprask Massola-7MS (naše recenze zde). Další nahrávka z této sluje, splitko Semai/Togleraq z podtitulem Between Two Worlds, už vyšlo před delší dobou, přičemž docela zapadlo v přehršli nahrávek, které bojují téměř o každou sekundu pozornosti cool post-posluchače přesyceného takřka čímkoliv. Proto si ho nyní přiblížíme.

Ze strany labelu Sky Burial zaujme práce s podobou kazety v ryze DIY stylu, autenticitu umocňuje i vhodná krabička se zvlněným povrchem. Kazeta je obarvená na černo, přičemž po ní stékají červené proužky jakoby krve, nebo snad lávy? Každopádně nelze myslet v intencích stran A a B, splitko je nahrané na obou z nich, přičemž jednu zahajuje Semai, druhou Togleraq. Pro náhodného posluchače je to matoucí, celé dílo navíc na internetu dohromady nenajdete. Možná je účelem i jaksi vyselektovat prostého konzumenta, v temné mlze mezi dvěma světy totiž musíte projevit zájem i pozornost, abyste si dílo užili.

Semai původně působili jako plnohodnotná kapela, nyní se jedná již jen o one-man projekt persony vystupující pod jménem Bishop Hastur. V jediné skladbě na splitu nazvané Očištění tvoří valivé stěny sonického dehtu za temného industriálního dunění s minimem změn. Skladba se tak zvukově i hudebně rozvíjí spíše na střídání podkresů a feedbacků. Občas se stěna prohloubí do kakofonicky nepříjemných propastí, z nichž se vynořují dark ambientní opary či různá šeptání a skřípění. Pomalý rytmický podkres zůstává prakticky neměnný, třebaže chvílemi basa o něco zrychlí před industriálním bucharem, přibližně v půlce skladby pak přijde i krátká pomlka. Semai je očištění pomocí husté nálože černé páchnoucí hmoty pomalu se valící do krku a přinášející nevyhnutelné udušení. Pokud by účel znít co nejnepříjemněji, tak se vskutku dílo podařilo. Pokud by ovšem někdo od Semai na tomto splitu čekal nějaký vývoj či alespoň náznak změny atmosféry, tak bude pravděpodobně zklamán.

Togleraq je od samého počátku veden jako jednočlenný projekt, ovšem na tomto splitu hostuje ve vokálních pasážích právě i Hastur.  Hned první tóny nás ponoří do depresivně raw blackových vod, z nichž nedostaneme šanci vyplavat. Kdo má tento styl temnohudby rád, tomu se srdíčko promění v rozžhavenou briketu. Syrový zvuk kytary, bicí jen jako vzdálené dunění, palčivý vokál a prskání a šumění pásky, tady autenticitou pomalu z beden vytéká smrdutý močál. Každá skladba (nazvané Sorrow And Thoughts, Furious Cavern a Cold Sleep) má navíc vlastní poutavou a střídmou melodii, čímž se zážitek ještě zvýrazňuje. Škarohlíd samozřejmě může srovnávat s tvorbou známého českého depresivního maniaka známého jako Trist, oproti němu bychom skutečně museli považovat Togleraq za slabší odvar, ovšem já bych se do takového srovnávání nepouštěl. Depresivní black metal už dávno není záležitostí zvukové ani skladatelské originality, jde spíš o to přivézt člověka do nálady pochopení naprosté marnosti lidského bytí, což se Togleraq daří na šestsetšedesátšestku, takže nelze než vřele doporučit.

Depresivní, zasněženou náladu a jakousi temnou meditační atmosféru, to vám dají Semai a Togleraq, navíc každý projekt trochu jiným způsobem. Zkuste si schválně porovnat tuto šumící a praskající kazetu s dalším nedávno recenzovaným depresivním blackem Tardigrada (zde), který vyšel na CD. Pak už možná nebudete o smyslu pásek nikdy pochybovat!

 

Semai/Togleraq

Sky  Burial (https://skyburialproductions.blogspot.cz)

 


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.