- Inzerce -

Sensate Focus – 1,666666666

Sensate Focus – 1,666666666

Editions Mego (https://editionsmego.com)

 

Příznačné jméno projektu Marka Fella Sensate Focus odkazuje k erotickým technikám, jež se striktně vyhýbají obvyklé řadě předehra-koitus-orgasmus svým zaměřením na stimulaci těla jako celku. Fellova tvorba se podobným způsobem vymyká transpozici této řady do oblasti taneční elektroniky, respektive její formalizaci do poněkud nudného schématu intro-klimax-drop. Fell dosahuje výsledku spíše pomocí pohybů na hraně repetice a nahodilosti. Při poslechu Fellových nahrávek je často neposkvrněný posluchač zmaten a odsoudí je buď jako příliš repetitivní („Jen pár smyček a akord z emulátoru Yamahy DX7 prohnaný modulovaným filtrem“), či naopak jako příliš nahodilou („Program generující tyto zvuky napíše programování znalý teenager za odpoledne“).

Fell předchozím singlům Sensate Focus vtisknul podobu neskrývaně inspirovanou newyorským deep housem z první poloviny 90. let. V HIS Voice 2/2013  Fell uvádí, že původní idea řady Sensate Focus vznikla na základě přepracování materiálu ze spolupráce s Terrem Thaemlitzem (DJ Sprinkles) na singlu Complete Spiral, který je zřejmě nejtanečnějším produktem Fellovy (spolu-)tvorby, k poslechu rozhodně doporučujeme alespoň první track Say It Slowly (N.U.M. Mix) plný hlubokých zkreslených kopáků, jazzově hřejivých varhan, z nichž naskakuje husí kůže, a neméně sexy vokálu tvořeného rozstříhanou řečí předsedy britských hornických odborů („I hate capitalism, I hate dancing“).  Fell ale v práci pokračoval i po Terreho odjezdu ze svého studia. Na nejnovějším singlu k sobě Fell přizval dalšího matadora experimentální elektroniky, S. Rippatiho, (jakkoli se poněkud levnému a vágnímu pojmu „experimentální hudba“ oba brání) nejvíce známého pdo jménem Vladislav Delay, který se postaral i o mastering. Výsledkem jejich spolupráce jsou dva tracky přesahující stopáž deseti minut. V případě 1,666666666 dvojce ovšem inspiraci čerpá spíše z oblasti UK Garage. Vokální útržky, synkopovaný kick a hluboká basa dávají po několika sekundách prvního tracku X tušit, odkud vítr vane. Zároveň není nahrávka žádným retro-nostalgickým hledáním propařeného času, inspiruje se  spíše formální stránkou UKG a zní aktuálně a svěže. Již zmíněná stopáž nenudí, deska se zdá být přímo stvořená k opakovanému poslechu, točící se soukolí abstraktních basů a rytmů doplňují syntetické pady a zvuková oblaka, zřejmě z rukou Rippatiho – ach, jak těžké je se v případě podobných projektů vyhnout  obvyklé snaze rozlišit, který producent dělal jaký zvuk.




Druhý track je ještě o něco minimalističtější, spadající spíše do hájemství house, jakkoli se tato inspirace týká zvuků, než rytmů, které Fell odklání z obvyklého „four-on-the-floor“ směrem k rytmům lichým, přerývaně zasmyčkovaným. Zároveň je tvorba Sensate Focus  místy až neuvěřitelně funky, strojové rytmy nutí vstát a hýbat se, byť ne zrovna ve stylu „Hands up, let’s dance!“. Možná by bylo přínosné vidět reakce tanečníků na salvy kopáků, rozdrobené a zasekané rytmy, které zároveň nesou silný groove. Fellova hudba je specifickým způsobem kritická ke kultuře taneční hudby (zejména jde o imperativ „Užívej si“ a propriety s ním spojené, takový kritický přístup si udržují i T. Thaemlitz, či Fellem remixovaný Heatsick, viz His Voice 1/2013) a tím, že se pohybuje na jejích hranicích může zaujmout jak odvážné tanečníky, tak i knihomolské intelektuály zatížené sociální fobií, kteří by práh klubu nikdy nepřekročili.

Recenzent Fellovy desky Sentielle Objectif Actualité z Resident Advisoru (Marka Fella jistě nelze doporučit jako residentního obraceče desek do vašeho klubu…), která je jakýmsi remixem na druhou projektu Sensate Focus, napsal, že sex bez orgasmu může být frustrující, zároveň však můžeme skrz něj poznat nový druh rozkoše. Stejně tak platí pro nový singl Sensate Focus. Rozkoš se dostaví někdy až na několikátý poslech, jako například u druhého tracku Y, ale o to je překvapivější, objevnější a tak nějak celkově odlišná od instantní, příliš rychlé rozkoše ke které elektronická hudba často tíhne.




P.S. Vřele doporučujeme též nedávno uvolněný Fellův půvabný mixtape na webu Secret Thriteen https://secretthirteen.org/secret-thirteen-mix-073-mark-fell/  složený až na jednu výjimku z houseových tracků první poloviny devadesátých let.



Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.