- Inzerce -

Sult: Svimmelhed

 

V úvodním tracku předvedou všichni hudebníci, že mají opravdu široký arzenál rozšířených technik na své nástroje, avšak tradiční i tympánovité víření na bubny tady má své jasné místo a dočká se i dronového sóla. Máme tu dva kontrabasy (Tony Dryer, Guro Skumsnes Moe), Håvarda Skanseta s akustickou kytarou a perkusistu a producenta v jedné osobě Jacoba Felixe Heuleho. Společně jsou schopni vytvořit surový a špinavý noise, i různé pročištěné plochy dávající velký prostor alikvótním souhrám. Po bezmála čtvrthodinovém prvním kusu následijí čtyři kratší etudy rozvíjející dílčí témata. Smyčce na hlubokých strunách a flažolety dominují kusu Døren II, skladba Fryst napřed nechá prostor samotným perkusím občas až nečekaně industriálního charakteru a následně je převálcuje hustou strukturou celého kvartetu. Máme tu dvouminutovku osahávání ještě neprohmataného prostoru, který je tedy třeba prorezonovat, prochrastit, prošustit. „Prochrastinace“ se ale nekoná, i všudypřítomný hardcore je potřeba ohledat všemi směry od zlého kontrabasu, ve skladbě Uvel toto ohledávání dojde přes jemně cinkající pasáž až k decentní avšak akční polyrytmické meditaci.

Závěrečná nyní dokonce více než čtvrthodina nazvaná Døren I je skvělou dramaturgickou odpovědí pro všechny zvědavce okolo formální výstavby desky. Odhaluje mnohé detaily z kuchyně celého kvarteta, předvádí mimochodem úžasné groovy s preparovanými nástroji, v mixu je umožněno vyznění i detailnějším precizním zvukům, každou vteřinu se něco skvělého děje. Připomene se atmosféra Black Unity Pharoaha Sanderse i Cageovy ostinátní klavírně-preparační mechanismy. Dojde i na ne úplně dřevěné gamblerství bez jakýchkoli negativních důsledků na zúčastněných. Ti se tu stávají stále upřímnějšími, sdílnějšími, empatičtějšími i při vyšší dynamice a narůstajících individuálních tempech. Závěrečná rytmická pasáž je rozhodně vyústěním celé desky a zároveň možná opravdu hudebně nejsilnějším momentem. Norský mistr experimentálního umění Lasse Marhaug nás však obalem k tomuto albu upozorňuje, že je potřeba vnímat více vrstev těchto nahrávek, že všechny mají čím přispět k celkovému sdělení a že je tu předpokládán i velký prostor pro individuální imaginaci.

Je to výtečné album.

 

Sult: Svimmelhed

Conrad Sound (https://www.conradsound.com)

Humbler (https://www.humberrecords.com)


Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.

Zkouška sirén – Kam se dostal minimalismus

Nové podoby pulzací i nehybných ploch.

Hermovo ucho – V Kolíně nad Rýnem před Fluxem, kolem Fluxu i po Fluxu

Ben Patterson, Mauricio Kagel, Terry Fox a řada dalších avantgardistů – lednová procházka výstavami, za kterými bylo třeba vycestovat.

Cinkat, listovat, zavřít oči

Handa Gote slaví dvacet let zádušní mší za nás. O novém představení, relativně nové knize a audiozáznamech záznamech starších představení a akcí.

Zkouška sirén: In C, šedesát let poté

Loňské šedesátiny díla a letošní devadesátiny autora jako důvod k ohlédnutí

Hudba jako proces v rukou i slovech Philipa Glasse a Petra Kotíka

Společný večer dvou skladatelů, kteří se od sedmdesátých let 20. století pohybují v prostředí newyorské hudební avantgardy.