Punctus contra punctum aneb Myšlenky o Severu
Pokaždé když nastanou týdny nemilosrdných veder, je v našich šířkách slastné snít o chladných arktických pustinách.
Pokaždé když nastanou týdny nemilosrdných veder, je v našich šířkách slastné snít o chladných arktických pustinách.
Dcera Anna včera několikrát za sebou vyslovila s důrazem na rytmus slova: „patnáctého pátý dvatisíce patnáct“.
Á, traktory a ptáci!
Bohužel mi to celé zní mělce a s podtextem „rozhodl jsem se živit jako experimentální umělec“.
Gramofony, buben, kytara, neukotvené snímače, terénní nahrávky, náboženské tradice a další lákadla.
Benefiční reedice krále amerického kraválu.
Vydavatelství LOM a mixtape z Coil, Paavoharju, gamelanu…
Všechno to perfektně zapadá do sebe, ovšem spíše jako dokonalá mozaika než jako hodinový strojek.
Ačkoliv je to v Íránu s provozováním hudby komplikovanější, neznamená to, že by se tam neuchytily zcela západní žánry, jako je třeba death metal.
Velikonoční selekci hýbacích ozvučených obrázků zahájíme tanečními rytmy s názorem.