Hudební improvizační sessions k němým filmům provozovaných dramaturgem Pavlem Strakou po řadu let především v nedávno zaniklém klubu Rybanaruby může být díky Guerilla Records a CD Máj ve stínu stroje zhodnocena i širším publikem. Kde je specifikum těchto přístupů? Co by na tyto poryvy řekl režisér filmu? To nesvedou všichni hudebníci…
Je to hudební komiks a hned tak vábit nepřestane.
I v Santiagu de Compostela existuje jazzová scéna.
Neobvykle bohaté, různorodé a fascinující dílo, které vás neponechá v klidu.
Radostně destruktivní přístup k zvukové matérii.
Kvintet pracuje s výrazovými i dynamickými proměnami opravdu skvostně.
Začíná jakoby zašifrovaným kódem.
Jsou to prostě dvě monstra na nepřeryvném pochodu.
Asi bychom si mohli najít dějově styčné body s reáliemi v jednotlivých exkurzech.
Kohout plaší smrt a hudba je život…