Hermovo ucho – Pro koho ještě dělat hudbu na osamělé planetě?
„Kdybych byl tak chytrý, jako můj telefon, dokázal bych mluvit všemi jazyky.“ Nad novou knihou Boba Ostertaga.
„Kdybych byl tak chytrý, jako můj telefon, dokázal bych mluvit všemi jazyky.“ Nad novou knihou Boba Ostertaga.
K českým čtenářům se dostává koncentrovaný obrázek oboru zkoumajícího hudbu jako součást lidské kultury.
Žijeme v polycentrickém světě plurality a časových anomálií, kde je jistá pouze nejistota a v němž číst Deleuze s Guattarim a poslouchat Feldmana je smysluplnější než se probírat plejádami vyprázdněných repetic.
Beletrii čtu jen sporadicky, ale v posledním čase jsem měl štěstí na tři nové romány. The Readymade Thief od Augusta Rose, The Bride Stripped Bare by Her Bachelors, Even od Chrise F. Westburyho a Drone and Apocalypse od Joanny Demers mne hodně pobavily.
Je možné atraktivní formou pojednat o komplikovaném vztahu mezi hudbou a matematikou? Jak na rozsahu 178 stránkové popularizační publikace srozumitelně nastínit souvislosti mezi historickým vývojem matematiky, fyziky a hudby? Proč byla inspirací pro natolik emocemi nabitou a společenskou oblast lidské aktivity, jako je hudba, právě matematika, která má často pověst chladné, bezcitné a silně asociální aktivity?
Po knize Silence se českého překladu dočkal další svazek textů Johna Cage – mohutný výběr jeho dopisů pokrývající celé období skladatelova života.
Druhý díl memoárů Alternativa neaspiruje na jiskrnost svého předchůdce, popisuje ale Chadimovo stěžejní tvůrčí období.
Sborník s podtitulem Politika a hudební subkultury mládeže není nic pro milovníky radostného retra Kmenů. Jsme svědky „vyhasínání významu hudebních subkultur mládeže v souvislosti s politikou končícího postsocialismu?“
Útlý formát knih ze série „Co je nového?“ nutí ke zhuštěnosti a hrozí nebezpečím zkratkovitosti. Svět aktuálního hudebního dění podle Pavla Klusáka je výrazně západně orientovaný a novost je v něm místy dosti problematickou veličinou.
Olomoucký muzikolog Jan Blüml ve své knize o progresivním rocku nejen v Československu připomíná časy, kdy rockový světonázor nebyl samozřejmostí.